
Když Kristián zjistil, že je jeho přítelkyně těhotná, měl obrovskou radost. Nenapadlo ho ale, že vybrat správné jméno bude taková dřina. A už vůbec nečekal, že ho přítelkyně nakonec podrazí.
Když mi Martina řekla, že je těhotná, měl jsem neskutečnou radost. Nejsme spolu zase tak dlouho, ale dávalo mi to smysl. Byt, práce, plán, že budeme rodina. Nejdřív jsme řešili praktické věci – kočárek, postýlku, barvu pokojíčku. Všechno jsme zvládali v klidu. Dokud nepřišlo na jméno.
Chtěl jsem pro dceru normální jméno
Plánoval jsem něco normálního. Krátké, hezké, aby se to dobře vyslovovalo. Martina přišla s tím, že chce jméno po své babičce, která se jmenovala Anděla. Myslel jsem, že si dělá legraci. Jenže ona byla rozhodnutá. Mluvila o tom, jak pro ni babička znamenala všechno, jak ji vychovávala a jak chce, aby její jméno žilo dál.
Jenže pro mě to jméno znělo... divně. Staromódně. Neuměl jsem si představit, že tak budu oslovovat svoji dceru. Řekl jsem jí to. Klidně, bez hádky. Naštvala se. Od té doby jsme o ničem jiném nemluvili. Každá večeře skončila tichým napětím, každá procházka končila hádkou. Měl jsem pocit, že nejde o jméno, ale o něco víc.
Když se blížil porod, přestal jsem to řešit. Chtěl jsem mít klid. Říkal jsem si, že se to vyřeší u matrikářky, že se nakonec určitě domluvíme.
Přítelkyně mě podrazila
Malá přišla na svět nečekaně a já bohužel nebyl u porodu. Zrovna jsem byl na služební cestě. Když jsem druhý den přijel do porodnice, čekal mě šok. Na postýlce bylo jméno: Anděla Novotná. Nepřekvapilo mě jenom jméno, ale i příjmení. Moje tam nebylo. Martina mi pak vysvětlila, že mě zatím neuvedla jako otce. Prý nechtěla nic uspěchat, že to vyřešíme později.
Nemohl jsem uvěřit, že to udělala. Měl jsem pocit, že mě úplně vymazala ze života mé dcery hned po jejím narození. Neudělal jsem scénu, i když jsem chtěl. Nakonec jsme to vyřešili na matrice a dcera má moje příjmení, ale jméno Anděla už jí zůstalo.
Dceři říkám Andy a s její mámou jsem nezůstal. Takovou zradu jsem nedokázal zkousnout. Pokoušel jsem se udělat to nejlepší pro naši rodinu, ale pokaždé jsem si uvědomil, jak jednoduché pro ni bylo mě vyškrtnout. A přes to jsem se nedokázal přenést.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].




