Kryštof (34): Pro tchána jsem nikdy nebyl dost dobrý. Pak jsem pochopil, že problém není ve mně

Od prvního dne, kdy jsem začal chodit s Magdou, mi bylo jasné, že mě její otec nemá v lásce. Nebyl vyloženě hrubý, ale na všechno měl nějakou uštěpačnou poznámku.

Tchán mě nemá rád

Zatímco on byl chlap ze staré školy, který celý život pracoval rukama, opravoval auta a nejraději trávil čas na rybách, já byl typický úředník z kanceláře, který rád četl.

Při nedělních obědech jsem často zachytával jeho pohledy, ze kterých bylo jasné, že podle něj nejsem pro jeho dceru dost dobrý. Rýpal do mě, jestli vůbec umím zatlouct hřebík, nebo poznamenával, že za jeho mladých let musel chlap něco umět, a ne jen sedět u počítače.

Magda mě sice uklidňovala, že její otec je prostě takový, ale mě jeho chování trápilo. Nezměnilo se to totiž ani po svatbě.

Dana (32): Tchyně neustále kázala o úctě k rodině, přitom mě u každého oběda ponižovala

Rozhodl jsem se získat si ho

Napadlo mě, že bych se k němu mohl pokusit najít cestu přes jeho největší vášeň – rybaření. Magda sice můj nápad komentovala slovy, že podle její táty beztak chytím jen rýmu, ale já se nevzdal.

Koupil jsem si v obchodě levnou výbavu za pár stovek, nastudoval základy na internetu a jednoho dne tchánovi zavolal. Po dlouhé odmlce překvapivě souhlasil, že mě vezme s sebou.

V sobotu v pět ráno mě vyzvedl svým starým Passatem. Cesta k rybníku v jižních Čechách proběhla v naprostém tichu. Hned na začátku mě totiž odbyl tím, že ryby slyší, a tak nemáme mluvit.

Karolína (28): Tchyně měla snachu vybranou už léta. Tak dlouho mi dělala problémy, až na to doplatila

Hodiny ticha, ve kterých jsem se cítil jako cizinec

U vody se mi nedařilo. Neustále jsem motal vlasec a ztrácel návnady. Tchán jen obracel oči v sloup, až nakonec otráveně hlesl: „Ukaž, předvedu ti to.“

Sledoval jsem jeho jisté pohyby a marně doufal v nějaké vlídné slovo. Místo toho mi jen chladně připomněl, že v mém věku už vyhrával rybářské závody.

Seděli jsme tam hodiny jako cizinci a já se cítil jako naprosté páté kolo u vozu. Když už jsem to chtěl vzdát, můj splávek najednou zmizel pod hladinou a já ucítil silný tah.

Zpanikařil jsem, ale tchán okamžitě přiskočil a začal na mě křičet pokyny, abych rybu netahal silou. Po několika minutách napínavého boje mi pomohl podběrákem vytáhnout na břeh obrovskou štiku. Stál jsem nad svým životním úlovkem a s nadějí se podíval na tchána.

Ten si rybu chvíli prohlížel bez sebemenšího náznaku radosti. Pak jen prohlásil: „No jo, hloupý má vždycky štěstí.“

V tu chvíli ze mě veškeré nadšení vyprchalo a vystřídalo ho ponížení. Cestou domů jsme opět mlčeli.

Po tomto zážitku jsem se rodinným sešlostem vyhýbal a přestal se snažit získat si jeho přízeň.

Světlana (28): Manžel odjel pracovat do zahraničí, mě nechal s dětmi u své matky

Jeho uznání nikdy potřebovat nebudu

O několik měsíců později jsme však během jednoho oběda zůstali s tchánem sami v kuchyni. Sebral jsem odvahu a řekl mu na rovinu, že vím, že nejsem jako on. Neumím opravit auto ani nerybařím od dětství a nejsem žádný kutil. Magdu ale miluji a dělám vše pro to, aby byla šťastná.

On se na mě jen chladně podíval, pokrčil rameny a odpověděl: „Není to o tom, co umíš. Ale o tom, kdo jsi.“

Tehdy mi došlo, že pro něj nejspíš nikdy nebudu dost dobrý. A právě v tu chvíli jsem přestal o jeho přízeň bojovat.

Zaměřil jsem se na svůj vlastní život a především na vztah s Magdou.

Na rodinných oslavách si dnes udržuji zdvořilý odstup. Věnuji se raději tchyni nebo dětem od příbuzných a s tchánem si vyměníme jen letmé kývnutí hlavou.

Už mě to netrápí. Nejdůležitější je, že máme s Magdou šťastný domov. A já konečně přijal fakt, že se prostě nemůžu zavděčit každému.

Petr (38): Náhodou jsem přistihl tchyni s milencem. Po letech sporů je ke mně najednou milá a doufá, že budu mlčet

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].