
Laďka si všimla, že neteřino chování se mění. Upozornila na to svou sestru, která jí ovšem řekla, ať se do života její pubertální dcery nemontuje. Pak se ale stalo něco, co ji konečně otevřelo oči...
Já sama děti nemám, ale moji neteř jsem vždycky brala skoro jako vlastní. Hlídala jsem ji od miminka, jezdila s ní na výlety, učila ji plavat. Byla chytrá, živá, drzá. Věděla, co chce, a uměla si o to říct. Ještě před dvěma lety mi říkala, že bude právnička, aby mohla rozdrtit všechny, co ubližují slabším.
V pubertě ji skoro nepoznávám
Na návštěvách sedí shrbená, oči zabořené do telefonu, odpovídá jednoslovně, a když už se rozmluví, tak většinou proto, aby mi vysvětlila, že holka, která mluví moc, je trapná. Prý jí to říká její přítel. „Správná holka má být klidná, ženská, jemná. Má respektovat dominantního muže.“ Když jsem se jí zeptala, jestli tomu věří, odpověděla, že ano. Říká to její přítel, miluje ji, tak proč by mu nevěřila?
Nejdřív jsem si myslela, že přehání. Puberta, emoce, nový vztah. Však jsme si všechny prošly nějakým podivným vztahem, když nám bylo šestnáct. Ale čím častěji jsem ji vídala, tím víc mi bylo jasné, že se něco mění. Chovala se stále zdrženlivěji a tišeji. Zkoušela jsem to řešit se sestrou, její mámou. Řekla mi, že je to přechodná fáze, že si to musí zažít. Prý hlavně ať jí nekecám do života a nechám ji si to zažít.
Přestala komunikovat
Jednou, když jsem ji vezla domů, jsem si všimla modřiny na zápěstí. Řekla, že spadla. O týden později měla šrám na krku – zavadila prý o větev, když běžela lesem. Ale s kým a proč by běžela lesem, to už mi neřekla. Jen pokrčila rameny. Prostě byli s přítelem v lese a ona se škrábla o větev. Je to přece jedno, ne?
Postupem času se začala omlouvat za všechno. Když si poručila limonádu, hned se omluvila, že je rozmazlená, že se měla nejprve zeptat. Když se usmála na číšníka, zrudla a pak mi pošeptala, že doufá, že ji nikdo neviděl. Na narozeniny si nepřála nic. Prý všechno má a jí záleží jen na tom, aby její přítel byl spokojený.
Nevěděla jsem, co dělat. Hádky se sestrou nikam nevedly. Neteř se mi začala vyhýbat. Přestala odpovídat na zprávy a přestala mě navštěvovat. Sestra to dál neřešila. Shazovala to na pubertu. Aspoň dokud neteř neskončila v nemocnici s pořezaným zápěstím, protože ji její přítel opustil kvůli nějaké jiné, ženštější mladší dívce. Teď už si to snad uvědomila. A moje neteř se dá snad brzy do pořádku.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].