Klára (37): Sousedka si k nám chodí pro všechno, co doma nemá. Když jsem řekla dost, začalo peklo

Klára (37): Sousedka si k nám chodí pro všechno, co doma nemá. Když jsem řekla dost, začalo peklo
Zdroj: Freepik.com

Klára zažívá se svojí rodinou velmi nepříjemné období. Jejich sousedka se rozvedla a Klára jí chtěla podat pomocnou ruku. Ovšem sousedka toho začala zneužívat a pomalu denně stála u jejich dveří, že něco potřebuje. Když se tomu Klára rozhodla udělat přítrž, sousedka jim začala dělat naschvály. Jak z toho ven?

Šárka Žižková
Šárka Žižková 17. 08. 2020 11:00

Bydlíme s Karlem (45) a dětmi v paneláku, kde jsme se od začátku snažili, abychom měli se všemi dobré vztahy a s každým nějak vycházeli. Sousedka, která bydlí nad námi, je nám asi nejblíž, i když dnes už bych si přála, abych ji neznala.

Pomoc pro rozvedenou sousedku

S Veronikou, která bydlí nad námi, jsem se čas od času někde na patře zapovídala a bylo to milé. Zhruba asi před rokem se s ní rozvedl manžel, děti nemají a ona zůstala sama. Vzhledem k tomu, že mi to stihla říct, ještě když to bylo horké a ona byla plná emocí, nabídla jsem jí, že kdyby něco potřebovala, ať klidně přijde. Netrvalo ani týden a přišla si pro pár vajíček a chleba, že nestihla nakoupit. Sousedé si takto pomáhají, a tak jsem neváhala a potraviny jí s úsměvem poskytla. Za další dva dny přišla a vše vrátila, odmítla jsem to, že je to v pořádku. Při té příležitosti se zeptala, jestli jí půjčím mouku, cukr a máslo, že si chce něco upéct. Zase jsem jí to ochotně dala, ale už mě napadlo, proč si nedojde nakoupit.

Jednoduše nás využívala

A tak to pokračovalo. Rozhodla se vařit lečo, ale neměla k tomu nic, možná jen ten hrnec. Všechny suroviny jsem jí dala a nabídla, že ji mohu svézt na nákup, pokud chce. Odmítla s tím, že si dojde nakoupit druhý den. Místo do krámu ale přišla zase k nám, jestli jí půjčím žehličku. Vrátila mi ji rozbitou. Nevadí, stejně jsem si chtěla koupit novou. Jenže už mi s tím začínala lézt na nervy.

To bylo pořád něco, ať už jídlo nebo nějaké jiné věci. Když už takhle přišla asi po stopadesáté, nevydržela jsem to a řekla jí: ,,Verčo, takhle to přeci nejde, abychom tě skoro živili, musíš se tomu postavit a začít žít normálně.“ Urazila se, že to jsem tedy kamarádka, když mi je za těžko jí dát pár vajíček. Prý nevím, jaké to je, když muž opustí ženu. To měla pravdu, ale přece to neznamená, že bude chodit po sousedech a škemrat o všechno.

Začalo peklo, hlasitá hudba pozdě večer, dupání nám nad hlavami a jednou se manžel cestou do práce vrátil od auta, že ho máme poškrábané. Jediný, kdo mě napadl, byla Veronika.

Okamžitě jsem za ní vyrazila a chtěla vše rozumně vyřešit. Jenže Veronika byla namol opilá. Vyhodila mě se slovy, že ji moje potíže nezajímají. Od té doby trpíme jejím chováním. Jiný soused už na ni volal policii, ale je to k ničemu, nemá to žádné řešení. Netuším, co si myslela. Že ji budeme živit?

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz

Na návštěvě u Zdeňka Podhůrského: Ze staré ruiny postavil dům, ve kterém jsou trámy z Karlových lázní z 11. století

Na návštěvě u Zdeňka Podhůrského: Ze staré ruiny postavil dům, ve kterém jsou trámy z Karlových lázní z 11. století

Související články

Další články