Facebook
Instagram
Pavlínu provázely před výletem do španělské Sevilly podivné sny. Objevoval se v nich muž, který jí cosi naznačoval. O pár dnů později se chlapík podobného vzhledu zjevil cestovatelce i v reálu, v andaluském městě jí dokonce pomohl z nesnází.
Jsem typ, co rád poznává nové krajiny, města i přírodu. Jsem nezadaná a cestování je moje velká vášeň. Navštívila jsem řadu zemí nejen v Evropě, ale i v Africe či Jižní Americe. Někdy vyrazím s kamarádkou, jindy jedu sólo. Třeba jako loni před Vánocemi, kdy jsem si naplánovala „single“ výlet do Sevilly, teď už mohu s jistotou říct do nádherného města s arabskou i křesťanskou historií.
Měla jsem podivné sny
Zabukovala jsem si hotel, letenky a měla v plánu zůstat pět dnů a pořádně si Sevillu projít, protože jsem slyšela, že je tam vážně na co koukat. Do odletu mi zbývaly asi dva týdny, když se mi začaly zdát zvláštní sny. Objevoval se mi v nich usměvavý muž oblečený v černé bundě a džínách. Černovlasý chlapík s plnovousem, který mi neustále něco vysvětloval. Nevybavuju si detaily, ale nerozuměla jsem mu, ani nevím, jakou řečí vlastně mluvil, snad bulharsky… Fakt netuším. Na závěr mi ukázal malé digitální hodiny, které měl u sebe, a na nich červeně svítil čas 20.44.
Tenhle chlapík se mi zjevil ve snu asi třikrát po sobě. Nebyla to žádná noční můra, která by mě děsila, ale v každém případě jsem zbystřila. Pak ale vše ustalo a já se těšila na cestu. Sevilla své pověsti dostála a já si výlet ohromně užila. Až na jednu událost…
Byl pátý den pobytu a já se rozhodla ještě naposledy vyrazit do ulic a pokochat se krásou města. Namířila jsem si to ke Katedrále Panny Marie, čtvrtému největšímu kostelu na světě, nacházejícímu se přibližně dva kilometry od mého hotelu. Udělala jsem poslední snímky a poté vyrazila zpátky na hotel, abych si zabalila. Bohužel se mi vybil mobil a já nemohla zapnout navigaci, ale věřila jsem, že cestu hravě najdu. Hluboce jsem se ale spletla! Někde jsem zřejmě špatně odbočila a šla ulicí, kterou jsem vůbec nepoznávala. Bylo mi to divné, ale pokračovala jsem po ní dál a hledala nějaký záchytný bod.
Zachránil mě až muž ze snu
Byla už tma a já se najednou vynořila v nějaké ulici, kde nebyla ani noha. Vrátila jsem se tedy kousek zpátky a najednou potkala ženu, která však nemluvila příliš dobře anglicky. Vychrlila jsem na ni název svého hotelu, ale ona jenom krčila rameny a kroutila bezradně hlavou. Ani u dalších Španělů jsem nepochodila, byť jsou nesmírně přívětiví a ochotní.
Bloudila jsem v ulicích dál a náladu měla už dost špatnou. Začínala jsem být zoufalá, trochu jsem i vzlykala, když jsem najednou zahlédla v dálce nějakou postavu, která ke mně pomalu kráčela. Když došla blíž, nevěřila jsem svým očím. Nápadně totiž připomínala toho týpka ze snu. Tmavovlasý muž s plnovousem, byť místo bundy měl na sobě elegantní, černý kabát. Byla jsem v tu chvíli přesvědčená, že to je on. Chlapík se zastavil a výtečnou angličtinou mi povídá: „Potřebujete s něčím pomoct, slečno?“ Odpověděla jsem, že jsem se ztratila a hledám svůj hotel. Řekla jsem mu název a očekávala podobnou odpověď jako u ostatních. Jenže on mě příjemně překvapil. „Jasně, znám, jsem v něm ubytovaný taky,“ smál se. „Šel jsem se trochu projít, doprovodím vás k němu,“ doplnil milým hlasem.
Byla jsem štěstím bez sebe. Tvrdil, že se jmenuje Hakan, narodil se před třiatřiceti lety v Burse, kde prodává kebab, a sem prý přijel na týdenní dovolenou. Byl sympatický a cesta nám rychle ubíhala. Když jsme dorazili na recepci, udivil mě čas, který jsem spatřila na hodinách na zdi. 20.44! „Do pytle, to snad není pravda,“ říkala jsem si v duchu.
Hakan bydlel o patro níž než já. Ve výtahu jsme se rozloučili, popřáli jsme si hodně zdraví a já šla na pokoj. Celý zbytek večera jsem pak přemýšlela, jestli to byla všechno jenom náhoda, nebo je Hakan můj anděl strážný, či mi snad někdo seshora poslal ve snu vzkaz, že se brzy ocitnu v potížích. Těžko říct, každopádně od té doby se mi podobný sen nezdál.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
