Karolína (24): Po kamarádčině smrti se mi zdály zvláštní sny. V nich mi prozradila, že pořád žije

Karolína (24): Po kamarádčině smrti se mi zdály zvláštní sny. V nich mi prozradila, že pořád žije
Zdroj: Unsplash

Karolína se dva roky po škole skamarádila s bývalou spolužačkou Laurou, která měla nálepku podivínky. Ukázalo se, že mají hodně společného. Bohužel jejich přátelství netrvalo dlouho, protože Laura jednoho dne náhle zemřela. Jak se ale zdá, tak úplně neodešla.

Šárka Žižková
Šárka Žižková 23. listopadu 2022

Na střední škole jsme měli ve třídě jednu dívku, jmenovala se Laura. Celé roky jsme se nebavily a skamarádily se až za nějaký čas po maturitě. Zjistila jsem, že je mi velmi blízká a vzniklo mezi námi přátelství. Bohužel však nemělo dlouhého trvání. Laura jednoho dne nečekaně zemřela a mně zůstalo jen prázdné místo v srdci. Od té doby se mi o ní zdálo.

Dagmar (24): V lese jsme spatřily dávno ztraceného chlapce. I po smrti je zoufalý a volá o pomoc
Mohlo by Vás zajímat:

Dagmar (24): V lese jsme spatřily dávno ztraceného chlapce. I po smrti je zoufalý a volá o pomoc

Sotva jsme k sobě s Laurou našly cestu, tak zemřela

Sama nevím, proč jsme si k sobě na škole nedokázaly najít cestu. Laura byla jiná než ostatní spolužáci. Vždycky seděla v tichosti někde bokem a stranila se kolektivu. Spolužáci se jí posmívali a rádi o ní prohlašovali, že je divná. Nikdy jim na to nic neřekla, neměla ani potřebu se bránit. Jen na mě vždycky vrhla zvláštní pohled.

I když jsem nebyla jako spolužáci, ani já se s ní nebavila. Laura byla vážně jiná a já to z ní cítila. Občas jsme se snažily o navázání kontaktu, ale nikdy to nevyšlo. Po ukončení studií jsme se různě rozprchli do světa a začali na sebe zapomínat. Zhruba dva roky po škole jsem ale na Lauru narážela na každém rohu.

V knihovně, na ulici nebo uprostřed noci, když jsem venčila psa. Právě tyto divné náhody nás svedly dohromady. Začaly jsme se pravidelně stýkat a já zjistila, jak milá a hodná Laura je. Najednou jsem měla pocit, že jí začínám rozumět. Čas ukázal, že toho máme hodně společného. Vznikalo mezi námi přátelství, které ale příliš dlouho nevydrželo. Laura totiž nečekaně zemřela.

Monika (40): Po tátově smrti jsem splnila jeho velké přání. Pak se stalo něco mimořádného
Mohlo by Vás zajímat:

Monika (40): Po tátově smrti jsem splnila jeho velké přání. Pak se stalo něco mimořádného

Ve snech se mnou Laura začala komunikovat

Její smrt byla tak bolestivá a nečekaná, že mě to srazilo na kolena. Její rodina mě pozvala na pohřeb, kam jsem málem nebyla schopna dojít. ,,Budeš mi chybět. Mrzí mě, že jsme se nebavily dřív,“ plakala jsem nad hrobem. Domů jsem šla s prázdným a bolavým srdcem. Nikdo nám nedokázal říct, na co vlastně tak náhle zemřela.

Navíc jsem pořád měla pocit, že ji kolem sebe cítím. Jako bych ji všude viděla. Namlouvala jsem si, že se mnou cloumá smutek a nic z toho se neděje. Pak začaly ty sny. Naprosto živé a přesvědčivé sny, ve kterých se mnou Laura mluvila. Vyprávěla mi, co se jí stalo a proč musela odejít. Vždycky, když jsem se probudila, měla jsem pocit, že je u mě.

Já se jí ve snech omlouvala za ty roky, kdy jsem ji přehlížela a nebyla jí oporou. Všechno mi odpustila a děkovala za dny, které se mnou mohla strávit. Sny se mi zdají celoročně, ale ty spojené s Laurou byly jiné. Tak živé a opravdové, až jsem začala věřit, že to nejsou jen sny.

Simona (31): Kamarádka chtěla zavzpomínat na pubertu, ale noční výlet na hřbitov nebyl dobrý nápad
Mohlo by Vás zajímat:

Simona (31): Kamarádka chtěla zavzpomínat na pubertu, ale noční výlet na hřbitov nebyl dobrý nápad

Převtělila se do kočky, která se zatoulala k jejím rodičům

Před časem proběhlo další výročí její smrti. Opět jsem měla sen. Patřil k těm nejzvláštnějším, které se mi o ní zatím zdály. ,,Já jsem neumřela. Pořád žiji,“ řekla v něm Laura, ,,přežívám v naší rodině. Jsem kočkou, která se zatoulala k mým rodičům. Můžeš za mnou přijít.“ Se vzrušením jsem se probudila.

Za pár dní jsem se vydala pozdravit její rodiče. Skutečně mě zajímalo, zda to, co mi Laura řekla, je pravda. Otevřela mi její maminka a v náručí držela krásnou černo-bílou kočku. Pozvala mě dál, uvařila čaj. „Vy máte novou kočku?“ zeptala jsem se zvědavě. ,,Tahle kráska se k nám před časem zatoulala. Je přítulná, a tak si ji necháme,“ odpověděla s úsměvem na tváři a dál kočku láskyplně hladila. Ta mi skočila na klín a nechala se drbat. Myslím, že na náhodu je to až příliš důvěryhodné. Laura vážně žije

Další příběhy ze života →

Dobroslava (50): K padesátinám jsem dostala ten nejkrásnější dárek, přišla mě pozdravit zesnulá maminka
Mohlo by Vás zajímat:

Dobroslava (50): K padesátinám jsem dostala ten nejkrásnější dárek, přišla mě pozdravit zesnulá maminka

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Škola líčení: Jak si správně upravit obočí? Vizážistka Diana vám ukáže, jak ho vytvarovat během pár minut

Další články