Karina (38): Myslela jsem, že sestra žije v prababiččině domě sama. Jeden děsivý večer mě ale vyvedl z omylu

Po dlouhých letech jsem zavítala ke své sestře, která bydlí v domě po prababičce. Nikdy se mi nesvěřila, co se u ní děje. Když jsem se tam setkala s prababiččiným duchem, chtěla jsem utéct. Marie mi ale vysvětlila, že se není čeho bát. A i to, že o přítomnosti prababičky ví.

Mohlo by Vás zajímat:

Zdislava (62): V domě po tchánovi straší. Až když jsem našla jeho deník, zjistila jsem proč

Sestra žije v domě po naší prababičce

Na prababičku Alžbětu si vzpomínám jen matně. Vybavuji si, že když jsem byla dítě, ona už byla šedivá stařenka. Když zemřela, její dům zůstal v rodině. Chvíli tam bydlel někdo z bratranců či tetiček. Až po dlouhých letech se do něj nastěhovala moje sestra Maruška (46). Ona na rozdíl ode mě měla s Bětkou jiný vztah.

Nikdy mi neřekla, co se v domě odehrává, a vlastně to i chápu. Tušila, že bych jí to nevěřila, a tak mlčela. Já ještě donedávna žila ve Státech, takže jsme se Marií několik let neviděly. Byly jsme alespoň v telefonickém kontaktu.

V polovině tohoto roku jsem se natrvalo vrátila do Čech. Moje první kroky vedly právě k Marii. Čekala na mě na letišti a poté mě odvezla do domu, který jsem velmi dobře znala. Sotva jsem vešla dovnitř, dýchlo na mě něco příjemného. Vzpomínky a energie, kterou jsem nedokázala přesně identifikovat.

Mohlo by Vás zajímat:

Dáša (19): Prababička umřela dřív, než jsme se stihly poznat. Vrtalo mi to hlavou, a tak jsem uspořádala seanci

Dům mi naháněl hrůzu

Bylo milé vidět, že Marie některé věci nechala tak, jak byly v době, kdy tam Bětka žila. První dny jsme si jen vyprávěly, co všechno se za poslední roky odehrávalo. Já neustále procházela domem a vzpomínala. Zašla jsem i do pokoje, ve kterém Bětka spávala. Stála jsem ve dveřích a jen se rozhlížela. Když jsem se podívala na ustlanou postel, zahlédla jsem na vteřinu sedící prababičku. Musela jsem si promnout oči, protože mi to přišlo jako halucinace.

Pokoj jsem rychle zavřela a rozrušená se vrátila do obýváku. Tam stojí veliké zrcadlo, u kterého jsme si se sestrou jako děti hrávaly. Zadívala jsem se do něj, když se najednou můj odraz změnil. Uviděla jsem Bětčinu usměvavou tvář. Leknutím jsem uskočila stranou. Začínalo mi to nahánět strach a raději jsem šla za Maruškou.

Ta v kuchyni chystala večeři. ,,Nebojíš se tady někdy? Přijde mi ten dům najednou takový strašidelný,“ vznesla jsem svoje obavy. Marie se jen pousmála a řekla:,, Ne, vím, že mě prababička chrání.“ A mně úplně zatrnulo. ,,Už se ti stalo, že bys ji tady viděla?“ zeptala jsem se opatrně, abych nepůsobila jako blázen. Marie se zase jen usmála. Já to brala jako souhlas.

Mohlo by Vás zajímat:

Michaela (26): Po babiččině smrti jsem převzala její schopnosti. Je to dar, který se musím naučit ovládat

Sestra mi prozradila, že prababička v domě dále žije

Usedly jsme společně k večeři, když se najednou samy otevřely dveře. Zatímco sestra byla v klidu, mě se zmocnil strach. ,,Kdo je otevřel?“ děsila jsem se. ,,Už jde,“ řekla tiše sestra. ,,Kdo jde? Co se to tu děje?“ začala jsem panikařit a chtěla odejít od stolu. ,,Seď v klidu,“ vyzvala mě Marie. ,,Kdo sem jde?“ zeptala jsem se znovu naléhavě.

Vtom židle vedle mě zavrzala. Přesně tak, jako když si na ni někdo sedá. Vrhla jsem vylekaný pohled na Marii. Ve vší zbrklosti jsem strčila do skleničky, která letěla k zemi. Bylo jisté, že až dopadne, rozbije se. Těsně nad zemí se ale zastavila a velmi pomalu se vrátila na stůl, jako by ji chytla neviditelná ruka. ,,To prababička,“ řekla klidně sestra. U večeře mi Marie vyprávěla, že co se nastěhovala, ví, že tam prababička je. Chrání jak ji, tak celý dům. Musím říct, že se na ducha jen těžko zvyká. Ovšem když víte, kdo to je, není to až tak děsivé.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Zdeňka (24): Po smrti babičky jsme se pokusili vyvolat jejího ducha. Od té doby se v domě dějí zvláštní věci

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.