Zdislava (62): V domě po tchánovi straší. Až když jsem našla jeho deník, zjistila jsem proč

Když Zbyškovi (60) po dlouhé nemoci zemřel tatínek, oba jsme to obrečeli. Bylo mu lehce přes devadesát a jeho přítomnost jsme začali velmi brzy postrádat. Zbyšek, jakožto jediný dědic, získal jeho starý domeček, kam jsme se nastěhovali.

Mohlo by Vás zajímat:

Světlana (62): Koupili jsme si na důchod malý domeček za městem, kousek od hřbitova, zdá se, že nás v domě bydlí víc

Třetí noc se sama pustila televize

Když jsme se s jeho otcem vídali, většinou jezdil on za námi. Z nějakého důvodu odmítal, abychom ho navštěvovali. Nikdy jsme za tím nic nehledali. Mysleli jsme, že se rád projede autobusem a vypadne na chvíli z domu. Jeho příbytek už něco pamatoval, takže jakmile skončilo dědické řízení a dům byl náš, hned jsme se do něj stěhovali a začali na něm pracovat.

Bylo třeba udělat nové rozvody elektřiny, některé místnosti vymalovat a celkově dát dům do pořádku. Už třetí noc nás ale vzbudila zvláštní věc. Pustila se sama televize a tchánův starý gramofon, kde hrála jeho oblíbená deska. Manžel situaci vyhodnotil tak, že je třeba jako první udělat právě tu elektřinu, protože nejlepší roky už má za sebou, a spotřebiče proto zlobí.

Jenže tím to nebylo. I poté, co došlo k opravě a my si koupili novou televizi, se sama v noci zapínala. Nejdivnější ale bylo to, co v ní běželo. Ačkoliv k ní nebylo připojené video, objevil se na ní záznam z videokamery, na němž byl Zbyšek jako dítě se svým tatínkem. Trochu strašidelné, ale milé zároveň.

Mohlo by Vás zajímat:

Alžběta (29): V lese nedaleko naší chaty stojí starý dům, ve kterém se dějí záhadné věci

Sledovala jsem kroky, které se v noci šířily domem

Nechtěla jsem to před Zbyškem říkat, ale měla jsem jisté podezření, co respektive kdo by za tím mohl stát. Rozhodla jsem se být zticha a celou situaci tajně sledovat. Po čase začalo přituhovat. K samovolnému pouštění televize a gramofonu se přidaly noční kroky domem. Většinou šly zezdola nahoru.

Vždy skončily v pokoji, který patřil tchánovi. Jednou v noci mi to nedalo a vyrazila jsem na výzvědy. Vyčkala jsem dole v obýváku, odkud kroky vycházely. Plížila jsem se jako detektiv, aby mě to něco, co jsem sama neviděla, nespatřilo. Když jsem zaslechla klapnutí dveří v patře, dorazila jsem až k tchánově pokoji.

Přiložila jsem hlavu ke dveřím a poslouchala, co se za nimi děje. Ze začátku nebylo slyšet vůbec nic. Když už jsem chtěla odejít, zaslechla jsem zpívat mužský hlas. Ta píseň mi byla velmi povědomá. Musela jsem se na dveře ještě víc natlačit, abych dokázala rozeznat slova. ,,Dala bych ruku do ohně za to, že to zpívá tchán,“ pronesla jsem a mlčky odešla do ložnice.

Mohlo by Vás zajímat:

Šarlota (39): Sedm let jsme žili spokojeně, než nás postihla tragédie. Náš dům byl podle sousedky prokletý

V tchánově deníku jsem našla odpověď

Až do rána jsem neusnula a přemítala, co se v domě děje. Manžel odjel do města dokoupit nějaký materiál. Já se rozhodla, že dům prohledám, a doufala jsem, že třeba najdu odpověď na to, co se v něm děje. Jenže nikde nic. Uspěla jsem až v tchánově pokoji. Ač nerada, prohrabala jsem mu osobní věci. Na dně jednoho šuplíku jsem našla jeho deník.

Vím, že se to nemá, ale otevřela jsem ho. Obsahoval tchánovu zpověď o tom, jak v domě žije jeho zesnulá žena. Tvrdil, že si spolu povídají a ulehají společně do postele. Proto nechce, aby k němu někdo jezdil. Mohla by hosta vyděsit. V deníku slíbil, že až umře, budou dům hlídat společně. Myslím, že přesně to se stalo. Před manželem zatím stále mlčím, nevím, zda by tomu věřil. On si myslí, že ten dům je jen starý, a proto se v něm dějí podivné věci.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Jiřina (64): Na chatě jsme sundali ze zdi starý kříž. Jaká to byla chyba, jsme zjistili ještě tu noc

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.