Květuše (47): Pokoj, kde se oběsila přítelova žena, mi vždy naháněl hrůzu. Dnes už vím proč

Po rozvodu se na mě usmálo štěstí a já poznala Prokopa (55), kterému před lety zemřela žena. A to přímo v domě, kde spolu dnes žijeme. Nejprve jsem měla pocit, že se mi to jen zdá, ale dnes… Jsem si jistá, že jeho žena v tom domě stále přežívá. Koneckonců, potvrzuje to i chování mého psa.

Mohlo by Vás zajímat:

Kamila (24): S naším domem nebylo něco v pořádku. Až v sedmnácti mi mamka prozradila, co za tím vězí

Do pokoje, kde zemřela, jsem raději nechodila

Prokop vlastnil se svou ženou dům, ve kterém po její smrti zůstal. Proto když padlo téma společného bydlení, bylo jasné, že se nastěhuji já k němu. Nebudu vám lhát, neměla jsem z toho dobrý pocit. Když jsem u něj párkrát byla, jako by mě tam někdo pořád sledoval.

Oba máme děti, ale už jsou velké a žijí samy. Takže když šel Prokop do práce a já měla volno, zůstávala jsem v domě sama. Někde si jako vzpomínku nechal fotografie a obrazy své zesnulé manželky. Podle všeho to byla docela rázná žena, která si uměla vydupat své. Z těch obrázků mi běhal mráz po zádech.

Do pokoje, kde ji Prokop našel mrtvou, jsem ještě nevstoupila. Chovám k tomu místu úctu a také se ho trochu bojím. Odjakživa jsem na některé věci velmi citlivá. V domě pořád panoval podivný smutek, který mě svazoval. Rozhodla jsem se, že si pořídím psa. Říká se přece, že je to nejlepší přítel člověka, ne? Musela jsem si nějak zaměstnat hlavu a přivést do domu trochu radosti.

Mohlo by Vás zajímat:

Adam (37): U manželčiných rodičů jsem v noci zaslechl bolestivé výkřiky. Jejich původ mě silně znepokojil

Pes vycítil přítomnost někoho dalšího

Vzala jsem si čtyřměsíční štěňátko. S Jessie bylo doma o něco veseleji. Brzy jsem ji naučila pár povelům. Po čase jsem mohla hrdě říct, že je to poslušný pes. O to podivnější bylo, když se jednoho dne začala chovat velmi nestandardně. Od rána byla nervózní, chodila po domě a pořád štěkala. Nejčastěji do rohu místnosti, kde nic nebylo.

Když jsem seděla na gauči, stála přede mnou a na něco vrčela. ,,Co ti je?“ divila jsem se. K večeru už měla vyloženě bojovou náladu. Kamkoliv jsem šla, byla mi v patách. Pořád se otáčela a vrčela. ,,Někdo tu je?“ lámala jsem si nad tím hlavu.

Pak usedla ke dveřím pokoje, kde Prokopovi zemřela žena. Tupě na ně hleděla a vrčela. Seděla jsem na kraji schodů a pozorovala ji. Když se u dveří pootočila klika, vyděsila jsem se k smrti. Jessie byla doslova v transu. Když jsem ji chtěla odtáhnout, vyjela po mně.

Mohlo by Vás zajímat:

Zlatuše (23): Ve snu se mi zjevila zesnulá babička. Kromě útěchy mi přinesla i varování

Zesnulá žena se každý rok v domě objeví

Večer jsem to Prokopovi celé vyprávěla. Sklesle se na mě díval, a pak řekl: ,,Už je zase tady.“ ,,Kdo? Kdo je tady?“ dychtila jsem po odpovědi. ,,Moje žena. Dnes je další výročí dne, kdy se oběsila,“ hlesl. ,,Oběsila se? Ona se oběsila? Já myslela, že zemřela na nějakou nemoc,“ zalapala jsem po dechu.

Jessie celou noc strávila u těch dveří. Chodila jsem ji kontrolovat. Několikrát jsem přitom slyšela, jak v pokoji padá židle. Byl to zjevně zvuk z doby, kdy se nebožka oběsila. Prokop mi řekl, že vždy v den výročí její smrti se to v domě děje. Já věděla, že tam někde je…

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Čeněk (28): Víra v něco víc se mi vyplatila, díky ní komunikuji se zesnulým tátou. A nejen já

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.