Facebook
Instagram
Zlatuše žije v bytě po babičce. Jednoho večera, kdy usnula u zapálené svíčky, se jí zdál podivný sen. Zjevila se jí v něm zesnulá babička, která jí dala pár užitečných rad. Jedna z nich Zlatuši zachránila život.
Nikdy jsem nad životem jako takovým do hloubky nepřemýšlela. Vše beru tak, jak to přijde. Nad tím, proč jsme se narodili a co je naším posláním, nebádám. Jsem typický racionalista, který žije podle toho, jak to zrovna vyjde.
Každý večer jsem si četla při svíčce
Žiju už dva roky sama. Podědila jsem byt po babičce Anně, pro kterou jsem byla jediné vnouče. Náš vztah byl víc než dobrý. Velmi ráda na ni vzpomínám. Některé její věci jsem si v bytě nechala. Ručně dělaná váza stojí hned vedle televize. Mám doma i hodiny, které pro babičku kdysi zhotovil děda.
Možná je dobré říct, že za tu dobu, co v bytě žiju, se mi nestalo nic mimořádného. A pokud ano, tak mi to uniklo. O tom, že jistá posmrtná energie existuje, jsem se přesvědčila teprve nedávno. Mám takový rituál, že než jdu spát, chvíli si čtu u zapálené svíčky. Není dne, kdy bych vynechala. Svíčky sbírám a za jejich svitu je mi zkrátka dobře.
Před časem jsem prožívala docela náročné období. V práci na nás vyvíjeli tlak, často jsem se hádala se svým přítelem. Celkově jsem se necítila moc dobře. Měla jsem pocit, že všechno stojí za prd.
Setkání s babičkou mi zachránilo život
Ani to mi ale nebránilo v tom, abych si večer zapálila svíčku. Tušila jsem, že toho už moc nepřečtu, protože jsem byla velmi unavená. Svíčku jsem nicméně ze zvyku zapálila a vzala do ruky knížku. Už u prvních dvou řádků se mi zavíraly oči, až jsem nakonec usnula. Zdál se mi sen, ve kterém jsem se setkala s babičkou.
Měla na sobě svoje oblíbené zelené šaty a úsměv na tváři. Setkání bylo plné lásky. Navíc se zdálo, že má babička docela přehled o tom, co aktuálně prožívám. ,,S Radimem to bude dobrý, musíte vydržet,“ utěšovala mě. ,,A práce byla, je a bude, takže tím se také netrap,“ pokračovala.
Ve snu jsem náhle ucítila kouř. Babička zvolala: ,,Hoří! Hoří! Rychle se probuď!“ ,,Nechci, babi, je mi s tebou dobře,“ reagovala jsem. Babička mě ale chytla zezadu za ramena a začala mnou třást. A to tak silně, až jsem se probudila.
Věřím, že mě babička ochraňuje
Čekal mě šok, protože od svíčky chytly nějaké papíry, které ležely na stole. Rychle jsem se snažila oheň uhasit. Natočila jsem si vodu do kýblu a vylila ji na oheň. Všude se valil dým. V jednom obláčku se mi zjevila babička. Prstem ukazovala směrem k oknu. ,,Mám ho otevřít?“ zeptala jsem se a ona pokývala hlavou.
Okno jsem otevřela a během několika minut oheň uhasila. Nebýt toho, že mě babička probudila, mohla jsem uhořet. Od toho dne se mi o ní už nezdálo, ale to nevadí. Teď aspoň vím, že až budu příště v nějakém nebezpečí, babička nebo možná kdokoliv jiný z rodiny, kdo zesnul, mi pomůže.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
