Edita (19): Bylo mi líto, že babička pořádně nepoznala mého brášku. Jednoho dne to přišla napravit

Edita (19): Bylo mi líto, že babička pořádně nepoznala mého brášku. Jednoho dne to přišla napravit
Zdroj: Unsplash

Když se Editě narodil bratříček, nejvíce to potěšilo asi starou babičku Lídu, která už překročila práh osmdesátky. Jenže než stihnul malý Kuba trochu víc vyrůst, babička zemřela. Editě bylo líto, že se ti dva nestihli pořádně poznat.

Šárka Žižková
Šárka Žižková 02. 05. 2021 15:00

Mám o hodně mladšího brášku Jakuba (5). Moje matka ve vyšším věku neplánovaně otěhotněla, ale potrat odmítla. Díky bohu za to, protože brášku jsem si vždycky přála.

Milovaná babička odešla

Kuba se s velkou pompou narodil v lednu. Už od začátku to byl nádherný okatý smíšek. Kdo z něj byl nejvíc na větvi, byla naše stará babička Lída. V době, kdy brácha přišel na svět, jí se už blížila pětaosmdesátka. Věk na ní byl znát, ale ani tak jí nic nebránilo v tom, aby si novorozence pochovala.

Byla ale už tak stará, že si s ní brácha neužil tolik srandy jako já. Strávila jsem u babičky skoro celé dětství. Byla to velmi moudrá žena, kterou jsme všichni zbožňovali. Když v srpnu zemřela, byla to pro nás velká rána. Nejvíce mi bylo líto právě Jakuba, který ji nestihl pořádně poznat.

Kuba rostl jako z vody. Když oslavil páté narozeniny, nikdo nevěřil tomu, jak rychle to uteklo. Byl velmi šikovný a dalo by se říct, že i samostatný. Uměl velmi brzy spát sám v pokojíčku a nikoho k sobě nepotřeboval. Den po jeho pátých narozeninách se to ale změnilo. Ten večer se vzbudil s pláčem a nebyl k utišení. Tvrdil, že se bojí nějaké ženy.

Bratříček viděl ženu v bílých šatech

Matka ho tam proto šla uspat. ,,Pořád se mi zdá o nějaké staré paní v bílých šatech. Směje se na mě, ale já se jí bojím,“ svěřil se Kuba. Strávil v pokojíku skoro bezesnou noc, protože pořád plakal. Pořádně usnul až někdy k ránu. Hned po probuzení vyprávěl, že ta žena s ním byla celou noc.

Nikdo z nás tomu nepřikládal žádnou extra váhu. ,,Je to prostě dítě. Má bujnou fantazii,“ řekla matka a dál to neřešila. Další noc už byl klid. Vlastně další měsíc se nic nestalo. Až jednou jsme měli větší rodinnou sešlost. Někdo na ní vyslovil přání podívat se na staré fotky. Seděli jsme v kruhu a fotografie si posílali.

Když jsem držela v ruce fotku babičky Lídy, na pár vteřin jsem se zasnila. ,,Kéž bys tu byla,“ zamumlala jsem. Když ta fotka doputovala ke Kubovi, začal vřískat: ,,Mami, to je ta paní! To je ona!“ Matka si hned nemohla vzpomenout, o čem brácha mluví. ,,Jaká paní?“ zeptala se. ,,Ta co se na mě smála v tom snu, jak jsem se bál. Kdo to je?“ tázal se Kuba.

Fotografie s babičkou nám vše osvětlila

S matkou jsme se na sebe podívaly a jednohlasně odpověděly: ,,To byla babička Lída.“ Kubík se na ni díval s velkým zaujetím. Shodou okolností i na fotce měla babička bílé šaty. Kuba přísahal na holý pupek, že ty samé na sobě měla i v tom snu. ,,Bylo to tak opravdové, mami. Jaká byla?“ zvědavě se vyptával.

Nám došlo, že si to celé nevymyslel. Nevím, proč přišla jen jednou a zrovna po pátých narozeninách. Úžasné je, že něco takového vážně existuje. Poté jsem dohledávala, jak jsou na tom malé děti s viděním duchů. Říká se, že jsou tomu zcela otevřené. Příště budeme Kubovi určitě věřit. Pokud ještě nějaké příště bude.

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Dcera Michaely Gemrotové prodělala před narozením krvácení do mozku: Prognóza byla hrozná, ale dělá obrovské pokroky

Dcera Michaely Gemrotové prodělala před narozením krvácení do mozku: Prognóza byla hrozná, ale dělá obrovské pokroky

Související články

Další články