Sabina (20): Naše tajné místo mi prozradilo, že milovaná babička nade mnou bdí i po smrti

Sabina (20): Naše tajné místo mi prozradilo, že milovaná babička nade mnou bdí i po smrti
Zdroj: Pixabay

Po smrti milované babičky byla Sabina zoufalá. Neuměla si život bez ní představit. Než babi zemřela, ukázala Sabině tajné místo. Vnučka tam po jejím odchodu zavítala, aby mohla v klidu vzpomínat na společná léta. A zažila tam něco hodně zvláštního.

Šárka Žižková
Šárka Žižková 08. 06. 2021 15:00

Vyrůstala jsem v rodině, kde jsme mezi sebou neměli dobré vztahy. Matka nešla pro ránu daleko. Otec se jí bál, a tak se snažil být doma co nejméně. Když mi bylo pět, nastěhovala se k nám babička z máminy strany.

Babička byla mým nejbližším člověkem

Zabydlela se v malém pokoji našeho domečku. Od chvíle, co s námi žila, jsem se cítila tak nějak bezpečněji. Navíc jsem měla pocit, že mě má někdo konečně rád. A také to tak bylo. Babička Filipka, tak jsme jí říkali, moc dobře věděla, že je na mě matka zlá, a tak mě schovala pod svá křídla. Často jsem sedávala u ní v pokoji, kde jsme si dlouhé hodiny povídaly.

Místnůstka byla provoněná levandulí, kterou babička tolik milovala. Měla všude pověšené pytlíčky právě s touto sušenou bylinou. V jejím pokoji díky tomu vládla éterická atmosféra. Jako malá jsem Filipce sedávala na klíně a ona mi vyprávěla příběhy o nadpřirozených bytostech. Vždycky šlo o víly či trpaslíky. Dychtivě jsem ji poslouchala a příběhy si v hlavě představovala.

Nejvíce mě zajímalo, kde babička bere tu levanduli. Prozradila mi tajemství. Existovalo místo, kde rostla jenom levandule. Moc jsem si to přála vidět na vlastní oči. Museli jsme tajně sednout na autobus, aby to matka nevěděla. Ta žila v tom, že je babička bláznivá a nechtěla, aby na mě měla vliv.

Ukázala mi tajné místo

Proto když byla matka v práci, sebraly jsme se a jely na ono místo. Cesta trvala asi hodinu. Když jsme vystoupily, další hodinu jsme šly pěšky přes les a louku. Zdálo se to být nekonečné. Pak jsme dorazily na ono místo. Babička se zastavila a řekla: ,,Jsi připravená na tu krásu? O tomhle místě nikdy nikomu neříkej. Málokdo ho zná.

Jakmile odkryla křoví, uviděla jsem fialový palouček plný levandule. Bylo to jako z pohádky! V tu chvíli jsem si vzpomněla na příběhy, které mi babička vypráví. Na tom místě už chyběla jen luční víla. Utrhla jsem si jednu levanduli. Mlčky jsme stály a nasávaly energii, která tam panovala. Měla jsem pocit, že jsem se na pár okamžiků ocitla mimo realitu.

Po návratu domů jsem byla nabitá energií. Nikdy jsem nic krásnějšího neviděla. Mezi námi s babičkou vzniklo během krátké doby silné pouto. Brala jsem ji jako svou matku, vzor a člověka, kterého bezmezně miluji. Matka se s tím po čase smířila a myslím, že byla nakonec i ráda, že se o mě nemusí starat. Babička mě připravila na život místo ní.

I po smrti je se mnou

S prvním pubertálním pupínkem nebo zlomeným srdcem jsem šla vždy jen za Filipkou. Žila s námi až do své smrti. Ta přišla velmi náhle. Ve spánku jí přestalo tlouct srdíčko. Nikdy na ten den, kdy jsem ji našla doma mrtvou, nezapomenu. Nechtěla jsem si připustit, že je babička nadobro pryč. Představa, že mám žít bez ní, mě ničila.

Můj život byl najednou zcela nicotný. Rozhodla jsem se, že pojedu na místo, které mi babička ukázala. Usedla jsem mezi levandule a vzpomínala na ni. Vtom ke mně přilétl motýl. Usedl mi na pravé rameno a třepetal křidýlky. Najednou jich bylo kolem mě snad tisíc. Zadívala jsem se na ně a oni se seřadili do tvaru srdce. Věřím, že mi je seslala babička. V tu chvíli jsem totiž cítila to povědomé bezpečí, které jsem s ní zažívala.

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Dcera Michaely Gemrotové prodělala před narozením krvácení do mozku: Prognóza byla hrozná, ale dělá obrovské pokroky

Dcera Michaely Gemrotové prodělala před narozením krvácení do mozku: Prognóza byla hrozná, ale dělá obrovské pokroky

Související články

Další články