Viktorie (28): Matka neodpustila otci, dokud žil. Teď ji pronásleduje ze záhrobí

Viktorie (28): Matka neodpustila otci, dokud žil. Teď ji pronásleduje ze záhrobí
Zdroj: Freepik

Manželství Viktorčiných rodičů nevydrželo. Její otec byl alkoholik a matka mu to nedokázala odpustit. Když na Štědrý den otec zemřel, myslely si, že už je jejich trápení konec. To se ovšem spletly.

Šárka Žižková
Šárka Žižková 19. 04. 2021 15:00

Rodiče se rozvedli před dvanácti lety. Důvod byl jediný – tátova láska k alkoholu. Matka už odmítala snášet jeho opilecké excesy.

Prohlásil, že na Štědrý den zemře

Táta nebyl zlý. Staral se o nás o všechny, jak jen mohl. Akorát se nedokázal vzdát skleničky něčeho ostřejšího. Léčbu odmítal, jednodušší pro něj byl zjevně rozvod. Jakmile to šlo, odstěhovala jsem se. Nechtěla jsem v tom dusnu bydlet déle, než bylo nezbytně nutné.

Já osobně otci odpustila. Cítila jsem, že pití je silnější než on. Neměla jsem v plánu se k němu otáčet zády. Pak ale přišlo období, kdy začal mluvit o tom, jak si přeje zemřít. Tehdy jsem se mu snažila vysvětlit, že by se svým alkoholismem měl něco dělat. –Jdi se, tati, léčit a máma tě vezme zpět. Má tě ráda, ale tvoje pití už nehodlá snášet,“ vysvětlila jsem mu.

Jenže s ním to nehnulo a vedl své podivně řeči dál. Dokonce tvrdil, že jeho mrtvý bratr s matkou už na něj čekají. Týden před druhými Vánoci po rozvodu mi řekl, že na Štědrý den zemře. Dal mi pár posledních rad a čekal na smrt. Matka z toho byla na nervy, že něco takového vykládá. Nikdo nečekal, že se jeho proroctví vyplní.

Udusil se v autě vlastními zvratky

Štědrý večer jsme měli jako rodina s notnou dávkou přetvářky trávit společně. Když už měl táta dvě hodiny zpoždění, začala jsem být nervózní. Ten večer ho našli v autě, kde se udusil vlastními zvratky. O tom, jak nás to semlelo, se asi nemusím zmiňovat. Já jsem se z toho sesypala. „Jak to jen mohl vědět? Nebo to udělal schválně? Chtěl nám něco dokázat?“ chrlila jsem na matku.

Ta i přes to, že mu nikdy jeho alkoholismus neodpustila, jeho ztrátou trpěla. Nesnažila se skrývat smutek. Zcela ji to rozhodilo. Kladla si částečně vinu za to, že táta zemřel. Nikdo jí nedokázal vysvětlit, že za to nenese zodpovědnost.

Pár týdnů po otcově odchodu se mi matka svěřila. „Táta za mnou pořád chodí. Dává mi najevo svoji přítomnost. Cítím ho a mám strach,“ řekla s pláčem. Já to brala spíše tak, že jí emoce jedou na plné obrátky. Tvrdila jsem jí, že je to jen sugesce. To, že to tak není, jsem zjistila jednoho dne, když jsem u ní přespala.

Dokud mu matka neodpustí, bude za ní chodit

Matka najednou začala křičet ze spaní: „Nech mě už! Odejdi!" Běžela jsem za ní. Ležela na posteli s otevřenýma očima. Nemohla se pohnout. Dokázala jen křičet. Když jsem s ní začala lomcovat, cítila jsem, že je studená jako led. Jako by byla mrtvá. Trvalo dlouho, než jsem ji z toho transu dostala.

Nemohla pořádně zahřát. Nohy měla jako po obrně. „Mami, to přece není normální. Děsí mě to!“ plakala jsem. Matka se mě snažila konejšit. Ale moc se jí to nedařilo. Domnívala se, že otec jí dává sežrat to, že mu za života neodpustila jeho alkoholismus. „Hodně mi ublížil. Bude trvat, než mu odpustím. Do té doby budu muset trpět jeho příchody,“ sdělila mi. Bojím se, aby už pak nebylo pozdě.

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Vítejte u Hanky Kynychové: Jako první jsme navštívili nový dům, ve kterém má konečně vlastní šatnu

Vítejte u Hanky Kynychové: Jako první jsme navštívili nový dům, ve kterém má konečně vlastní šatnu

Související články

Další články