
Linda poznala v novém kolektivu kolegu, který se chová netaktně. Vypráví vulgární vtipy a má dvojsmyslné poznámky. Linda nechápe, že mu to ostatní tolerují a musela se ozvat. Vedoucí ji ujistila, že si na kolegův humor zvykne.
Pepa (51) je můj kolega, který nevynechá příležitost, aby neřekl nějakou poznámku se sexuálním podtextem. Jeho chování považuji za vulgární a nerozumím tomu, že ho toleruje v dnešní době řada žen včetně mojí šéfové. Tak jsem si s ním musela promluvit sama.
Mám kolegu srandistu
Když jsem nastoupila do nové práce, nijak jsem svoje kolegy nehodnotila. Všímala jsem si svého, zaučovala se a dění okolo jsem vnímala na půl ucha. Když jsem se v práci trochu zajela a měla čas klábosit s ostatními nebo zajít na oběd, všimla jsem si něčeho nepříjemného.
"Ty si to uděláš sama, jo? Tak to se rád podívám," halekal na mě kolega Pepa, když jsem odmítla pomoc s obálkováním PF pro klienty. Usmála jsem se na půl pusy, vtípek mi připomněl základní školu. Jenže mi došlo, že Pepa je takový pořád. Vlastně nikdy nepřestane vytvářet atmosféru sexuálního harašení.
Buď upozorňuje kolegyně na jejich výstřihy a fakt, že se nemůže soustředit na práci. Nebo neustále zmiňuje manželku, která by prý jistě žárlila, kdyby ho viděla v obležení sexy kolegyň. Už jen to jeho: "Pro tebe cokoliv, brouku," mi přijde jaksi slizké. A nejde o to, že by se mi Pepa nelíbil. Jeho řeči jsou prostě přes čáru.
Prý si zvyknu
Tuhle na obědě vykládal Pepa oplzlé vtipy a někteří se jim ze slušnosti smáli. Nebo jsou stejně na hlavu, těžko říct. Já jsem byla poměrně v šoku. Nejsem zvyklá v pracovní době mluvit vulgárně o sexu a perverzních tématech, zvlášť u jídla.
Zmínila jsem se svojí šéfové a ta mávla rukou, že si prý zvyknu. "Pepa je neškodnej, je to legrace. Aspoň rozbije nudu a šeď," řekla doslova bezstarostně. Evidentně si nikdo v mém kolektivu neuvědomuje, že jde opravdu o harašení. Rozbíjení nudy si taky dovedu představit jinak, než nejapnými poznámkami, nad kterými se snad skoro všem zvedá žaludek.
Na obědy s ním už nechodím a tuhle mě vážně vykolejil. Nesla jsem kávy do zasedačky a projektor mě na moment osvítil. Načež Pepa všechny upozornil, že mám dost průsvitnou blůzičku. "To abychom si teď dali pauzu, co, pánové," zasmál se a já jsem naštvaně práskla dveřmi. Už mi to stačilo a nechtěla jsem to tak nechat.
Promluvila jsem si s ním otevřeně
Mě takové chování uráží a dnes už si to nemusíme nechat líbit, jako kdysi. Nevím, proč bych se měla ze slušnosti uculovat řečem nějakého chudáka, co se neumí chovat. Šéfová mě nepodrží a tak jsem zašla rovnou za Pepou.
"Za svoje řeči by ses mohl dostat do problémů. Uvědomuješ si to? Neustálý poznámky na ženský poprsí a sprostý vtipy? To ti prochází celý život? Je na čase se nad sebou v padesáti zamyslet, ono by ti to jinde nemuselo projít," řekla jsem mu přísně. Od té doby si dává v mé blízkosti velký pozor na pusu. Vida, že to jde.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.