Lucie (36): Se sestrou jsme začaly podnikat a velmi se nám dařilo. Jenže pak mě sprostě vyšachovala a rozvrátila rodinu

Já a moje starší sestra jsme si konečně splnily to, o čem jsme mluvily roky – otevřely jsme vlastní kavárnu. Nebyla to žádná hipsterská atrakce, ale útulné místo v menším městě, kde jsme obě vyrostly. Měly jsme plán, zápal a chuť dokázat, že i dvě holky bez investorů zvládnou podnikání.

Mohlo by Vás zajímat:

Jitka (41): Přišla jsem o podnikání i partnera, ve čtyřiceti jsem se musela vrátit k mámě. Nevím, co z toho je horší

Budovaly jsme to spolu

Sestra byla ta viditelná – komunikativní, s dobrým čichem na značku. Já jsem dělala všechno ostatní. Nakupovala, vařila, pekla, stála za barem, řešila dodavatele, daně, účetnictví. Fungovalo to. A lidi nás měli rádi.

První roky byly tvrdé, ale zvládaly jsme to. Neměly jsme dovolenou, jen jsme makaly. Ale když jsme se konečně dostaly do zisku, začalo se něco měnit. Sestra už tolik nechodila. Pořád byla v terénu, jak tomu ráda říkala – schůzky, PR, spolupráce. Mluvila o expanzi, dělala rozhovory, fotila se do místních novin.

Po nějaké době se ale začala míchat i do provozu. Měnila personál, aniž by mi něco řekla. Přišla s novým menu, které jsme spolu ani neprobraly. Prý bylo „víc cool“. Když jsem se na něco zeptala, začala být podrážděná. Prý se jen zbytečně stresuju a měla bych se držet kuchyně.

Mohlo by Vás zajímat:

Šimon (35): Podnikání se švagrem nedopadlo dobře. Po roce se mi omluvil, ale pachuť zůstala

Sprostě mě vyšachovala

Pak přišel den, kdy jsem přišla do kavárny a zjistila, že nemůžu odemknout. Můj klíč prostě nepasoval do zámku. Uvnitř seděla naše brigádnice, celá rozpačitá. „Je mi to moc líto, ale máte zajít za vedoucí, vaši sestrou. To ona vyměnila zámky.“ Sestra mi s ledovým klidem oznámila, že už tam nemám co dělat. Že jsem byla jen zaměstnanec. A že mě propouští.

Nevěřila jsem tomu. Podnik jsme zakládaly spolu. Všechno jsme dělaly na půl. Jenže já jsem si nikdy neověřila, co je napsané na smlouvách, které za nás podepisovala. Věřila jsem jí. A ona si všechno přepsala na sebe.

Zůstala jsem bez příjmu, bez firmy, bez sestry. Pár týdnů jsem se snažila bojovat – přes právníky, přes rodinu a známé, přes účetnictví. Ale bylo to neprůkazné. Všechno měla na papíře ona. A já neměla nic. Pět let jsem dřela. Kvůli ní, kvůli nám. A nakonec mě z toho prostě vyšachovala. V rodině to vytvořilo propast mezi dvěma stranami. Zničila nejen naše podnikání, ale i naši rodinu.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Gabriela (40): Rozvod nemusí vždy znamenat konec všech nadějí. Mně nakonec přinesl nečekaný úspěch

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].