
Robert jako úspěšný mladý právník pomohl Martině s těžkým rozvodem, zamiloval se do ní a nastěhoval se do jejího malého bytu. Jeho bohatí rodiče však měli o budoucnosti svého syna úplně jiné představy a rozhodli se vzít situaci do vlastních rukou...
Telefon od otce mého partnera Roberta mě naprosto zaskočil. Starší, vlivný advokát mi s noblesou, ale nekompromisně oznámil, že nastal čas se setkat – ovšem bez Roberta. Prý máme probrat důležité věci, do kterých syna nechce zatahovat. Zatímco se můj malý syn Ondra v autosedačce hlasitě dožadoval cesty k babičce, já pod nátlakem souhlasila. Nechtěla jsem totiž, aby Robertovi snobští rodiče neohlášeně dorazili do mého malého, hračkami zarovnaného bytu, kde jejich syn už nějakou dobu provizorně přebýval. Robert byl zrovna na služební cestě, a když jsem mu o schůzce řekla, jen mě unaveně poprosil, ať to vyřídím sama.
Spojil nás můj rozvod
Náš vztah byl od začátku trochu netypický. Robert byl mladší, úspěšný právník, kterého mi dohodil známý v době, kdy jsem prožívala peklo s rozvodem s bývalým manželem Jirkou. Robert se mého případu ujal s takovou vervou, že Jirka rychle zkrotil své majetnické chování a já konečně získala svobodu i spravedlivý podíl na majetku.
Z vděčnosti a přátelství se postupně stalo něco víc. Robert se ke mně nastěhoval, dělil se se mnou o těsný prostor a nevadilo mu ani mé dítě. Já si však po předchozích zkušenostech držela odstup a nebyla si jistá, zda ho opravdu miluji, zatímco on mě oddaně zbožňoval.
Výslech v luxusní vile
Na schůzku do honosné vily jsem musela vzít i Ondru, což Robertův otec nesl jako nepřátelskou provokaci. Jeho manželka situaci sice zachránila čajem, ale vzápětí se rozběhl chladný výslech. Rodiče mi bez obalu vysvětlili, že pro jejich syna, který studoval v zahraničí a má před sebou zářivou kariéru, nejsem vhodná partnerka.
Podle nich Robert potřebuje reprezentativní ženu ze své společenské vrstvy, a ne o několik let starší rozvedenou matku se závazky. Sice tvrdili, že proti mně osobně nic nemají, ale z jejich pohledu bylo jasné, že do jejich světa zkrátka nepatřím.
Nečekaná nabídka
To nejhorší však teprve přišlo. Když viděli, že mě jejich argumenty o „lepším životě pro Roberta“ nedojaly, vytáhla matka těžší kalibr. Nabídli mi peníze, a to velmi slušnou sumu jako odškodné za morální újmu, pokud Roberta opustím, vyhodím jeho věci na chodbu a přeruším s ním veškeré kontakty. Prý mám myslet na budoucnost svého syna Ondry a na to, co všechno mu za ty peníze mohu pořídit. V tu chvíli se ve mně něco zlomilo. Představa, že bych měla Roberta kvůli penězům ztratit, mě vyděsila. Najednou mi došlo, jak moc mi na něm záleží a jak moc ho ve svém životě chci. Nabídku jsem rázně odmítla, popadla syna a odešla.
V autě se mě Ondra zeptal, zda pojedeme k babičce, ale já mu s úsměvem odpověděla: „K Robertovi.“ Syn spokojeně přikývl, protože měl našeho mladého právníka opravdu rád. Robertovi jsem o pokusu o úplatkářství nikdy neřekla, nechtěla jsem mu ničit vztah s rodiči. Oni o svém selhání před synem samozřejmě také pomlčeli, a tak teď všichni žijeme s tímto tajemstvím. Doufám, že si časem zvyknou a pochopí, že štěstí svého syna si za peníze nekoupí.




