Martina (36): Tchán usoudil, že ví lépe, co je pro mého synka dobré. Místo na výlety ho bral na úplně jiné místo

Příběhy o životě: Tchán usoudil, že ví lépe, co je pro mého synka dobré. Místo na výlety ho bral na úplně jiné místo
Zdroj: Freepik

Tvrdohlavý dědeček v dobré víře, že z vnuka udělá pořádného chlapa, tajně přihlásil šestiletého Kubíka na fotbal a zakázal mu o tom mluvit. Citlivý chlapec, který raději kreslil, se však z výletů vracel uplakaný a vyčerpaný. Když rodiče objevili skryté kopačky, vypukla ostrá rodinná hádka, která nadobro zbořila důvěru v rodině...

Jana Jánská
Jana Jánská 11. 09. 2026 04:00

Můj tchán Josef byl vždycky přesvědčený, že ví nejlépe, jak vychovávat kluky. Můj manžel Tomáš z jeho tvrdé výchovy naštěstí vyrostl v citlivého muže, ale tchán se nezměnil. Když jsme se na konci srpna rozhodovali, na jaký kroužek přihlásit našeho šestiletého syna Kubíka, který ze všeho nejraději kreslil, navrhla jsem výtvarku v domě dětí a mládeže. Josef se tomu při nedělním obědě jen vysmál s tím, že z kluka uděláme slabocha a že potřebuje fotbal, disciplínu a pořádný zápřah. Tomáš se syna zastals tím, že Kubík neběhá za míčem, ale raději si maluje, tchán si však mlel svou.

Oba se chovali velmi podivně

S příchodem září začal Josef Kubíka podezřele často brát na takzvané „chlapské procházky“. Zpočátku jsem byla ráda, že spolu tráví čas, jenže Kubík se z těchto výletů vracel neobvykle zamlklý a k smrti unavený.

Když jsem se tchána ptala, kde byli, jen zamumlal něco o delší procházce parkem a o tom, že mladý musí nabrat kondici. Začala jsem mít divné tušení, ale manžel mě uklidňoval, že si jen děda užívá čas s vnukem.

Konečně pravda vyšla najevo

Všechno prasklo v sobotu ráno, kdy Kubík přišel do naší ložnice s pláčem. „Mami, tati… já už tam dneska nechci,“ vzlykal a přiznal, že ho děda tajně zapsal na fotbalové tréninky do místního klubu, kde na něj trenér křičí a ostatní se mu smějí.

Josef mu nakázal, že to musí být jejich chlapské tajemství, a koupil mu značkové kopačky za patnáct set korun, které musel schovávat ve skříni pod svetry. Když jsem ty zablácené boty pod hromadou oblečení opravdu našla, vztekem se mi zatmělo před očima.

Neměl v sobě ani špetku lítosti

Netrvalo dlouho a tchán u nás zazvonil. Hned v předsíni jsem na něj vyrazila s kopačkami v ruce a chtěla vysvětlení. Josef se však vůbec necítil provinile, tvrdil, že nám chtěl udělat překvapení, zaplatil celý půlrok dopředu a že kluk jen potřebuje pevnou ruku, aby z něj nebyl outsider.

Tomáš se naštval a rázně otci vysvětlil, že nemá právo rozhodovat za nás a nutit dítě ke lži. Josef na nás ještě křikl, že z Kubíka vychováme mamánka, a vztekle práskl dveřmi.

Pachuť zrady zůstala dodnes

Ještě ten den jsme Kubíka zapsali na vytouženou výtvarku a jeho obrovská úleva pro mě byla tou největší odměnou. Naše vztahy s tchánem ale výrazně ochladly.

Několik týdnů s námi vůbec nemluvil a i teď, když občas přijde na návštěvu, Kubíkovy kresby zcela ignoruje. Kopačky stále leží v předsíni v igelitce jako připomínka toho, jak snadno mohl egoismus jednoho dospělého zničit dětskou radost. Moje důvěra v tchána je definitivně pryč.

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].

Vítejte u Ireny Obermannové

Vítejte u Ireny Obermannové

Související články

Další články