Marek (34): Partnerčina vášeň pro víno mi ničí vztah. Vrací se mi kvůli ní trauma z dětství

otrávený, rozladěný, zklamaný
Zdroj: Freepik

Mára alkohol prakticky nepije a opilé lidi od dětství nesnáší. Pak ale potkal Báru, která ho naprosto okouzlila. Má to jediný háček – víno je její velký koníček a Mára neví, jestli se s tím dokáže smířit.

Martina Šebestová
Martina Šebestová 26. 08. 2026 11:30

Alkohol mi vždy vadil. Sportuji, běhám, lezu po horách a nepotřebuji do sebe nalít několik piv, abych se bavil. Kořeny mé averze k pití však sahají až do dětství – k otčímovi. Ten sice nebyl alkoholik, normálně pracoval a nepil denně, ale když se napil, změnil se. Byl jízlivý, sarkastický a přesně věděl, kam se trefit, aby to nejvíc bolelo. Vyžíval se v tom. Nesnášel jsem to. Dodnes špatně snáším, když si ze mě někdo podobným způsobem utahuje. Proto jsem si vždycky říkal, že s ženou, pro kterou je alkohol běžnou součástí života, nikdy nebudu.

Asi jsem si to přivolal

Bára mě okouzlila během jediného večera. Seznámili jsme se na narozeninách společného kamaráda. Bára je typ ženy, které je všude plno. Ale vůbec ne nepříjemně – je veselá, milá a laskavá. Ochotná komukoliv kdykoliv pomoci. Mě, který bývám ve vztazích hodně opatrný, její láskyplná živelnost uchvátila. Navíc se mi neskutečně líbí. Jenže už ten první večer jsem si všiml jejího vztahu k vínu...

„Tohle není nic moc, ochutnej radši tamto,“ radila kamarádce a zkoumala etiketu lahve. Později mi vysvětlila, že víno miluje. Absolvovala dokonce jakýsi someliérský kurz, jezdí na degustace, navštěvuje vinaře a podobně. „Víno je můj koníček. Někdo sbírá známky, já ochutnávám víno,“ smála se. Mě smích přešel.

Nepije hodně, ale pije ráda

S Bárou se vídáme dva měsíce a nemůžu říct, že bych ji někdy viděl opilou. To by bylo nefér. K večeři si dá dvě deci, když otevře láhev, má ji otevřenou víc dní. Jenže víno je kolem ní pořád. Mluví o něm, kupuje ho, vozí si lahve z výletů a těší se na podzimní vinařské akce.

Nedávno jsem se jí zeptal: „Dokázala bys být třeba měsíc úplně bez alkoholu?“ Podívala se na mě dost překvapeně. „Asi jo. Ale proč bych to dělala?“ Odpověď mě podráždila, i když vlastně nevím proč. Když jsem jí vysvětlil, že alkohol prostě nesnáším, řekla: „Máro, já se přece neopíjím. Jestli ti vadí i jedna sklenička vína, tak nevím, co s tím mám dělat.“

Třeba je problém ve mně

Od té doby nad tím přemýšlím. Bára mě přitahuje jako málokdo před ní. Rozumíme si, máme podobný humor, oba hodně sportujeme, cítím se vedle ní skvěle. Zároveň se mi ale pokaždé stáhne žaludek, když si nalije víno. Nedávno se po sklence vína smála tomu, jak jsem se přeřekl. Zpětně vím, že to s alkoholem nesouviselo. Ale hrozně se mě to uvnitř dotklo.

Bára tvrdí, že si do našeho vztahu tahám něco, co s ní vůbec nesouvisí, že bojuji nějaký vnitřní boj. Ona se svého koníčku pochopitelně vzdávat nechce a ani po mně nechce, abych ho s ní sdílel – jednoduše v tom není z její strany žádný tlak. Aktuálně mě pozvala na prodloužený zářijový víkend na jižní Moravu – přes den hodně kilometrů na kole, večer wellness, ale i ochutnávka vína. Měli bychom jet s jejími přáteli z volejbalu. Hodně stojím o to s ní jet a vím, že nejsem jediný, komu se moc líbí. Náš vztah je sice oficiální, ale v začátcích. Nerad bych o ni přišel.


Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].

Vítejte u Ireny Obermannové

Vítejte u Ireny Obermannové

Související články

Další články