Aleš (39): Vzal jsem pětiletého syna na výlet bez rodiny. Manželka ze mě udělala nejhoršího otce pod sluncem

Příběhy o životě: Vzal jsem pětiletého syna na výlet bez rodiny. Manželka ze mě udělala nejhoršího otce pod sluncem
Zdroj: Gemini 3.1 Flash Image Preview

Vzpomínky na dědu a společné výlety byly pro Aleše nejdrahocennějším pokladem z dětství, a proto chtěl stejný zážitek dopřát i pětiletému synovi. Když ho však vzal na pánskou jízdu, doma narazil na tvrdou zeď. Místo pochopení ho úzkostlivá manželka zasypala výčitkami, že ubližuje dceři a ničí rodinu.

Adéla Šťastná
Adéla Šťastná 25. 08. 2026 10:00

Když jsem byl malý, bral mě děda na výlety nebo na dovolenou. Čas strávený s dědou si pamatuji dodnes. Dalo mi to hezké vzpomínky na dětství a pocit štěstí. Pamatuji si, že jsem si připadal jako velký chlap, když jsme s dědou jezdili autem a on se ke mně choval jako k sobě rovnému. Dva kamarádi na cestách, vzpomínky na celý život. A přesně toto jsem chtěl dopřát svému synovi.

Rodinný život mě baví, ale má to svoje mouchy

Ženil jsem se poměrně brzy. Bylo mi třicet let. Všichni kamarádi si ještě užívali svobodného života. Já jsem respektoval přání své partnerky Milady, která mi neustále říkala: „Aleši, mám svůj věk. Jsem stejně stará jako ty. Chci co nejdříve založit rodinu a stát se matkou. Aby nebylo pozdě. Abychom neměli nějaké problémy s početím. V dnešní době člověk nikdy neví.“ A já jsem jejím slovům naslouchal a byl jsem empatický. Oproti mým kamarádům, kteří hleděli jen na sebe.

„Co blbneš. Ženit se ve třiceti? Máš čas. Neřeš svatbu. Děti můžeš mít i bez svatby. A klidně až za pár let. Jestli se to Miladě nelíbí, tak je to její problém,“ nabádali mě kamarádi a sváděli mě na svoji cestu. Nezávazný život plný cestování, víkendových večerů na diskotéce a života bez stálé přítelkyně. Ale já měl Miladu rád a rozcházet jsem se s ní nechtěl. Tušil jsem, že pařby s kamarády by mě brzy omrzely a vnímal bych svůj krok jako chybu.

Budoucnost je u každého nejistá

Bohužel dnes ve skrytu duše nevím, zda jsem udělal dobře, když jsem si Miladu vybral jako svoji manželku a matku dětí. Milada je žena, která neustále vše musí řešit. Když je něco jinak než její představy nebo očekávání, je problém. I ohledně našich dětí je nepřiměřeně úzkostlivá. Naše domácnost je sterilní a Milada neustále uklízí, místo aby se trochu uvolnila a odpočinula si. A tak já neustále hlídám po práci děti a manželka uklízí. Večer je nervózní z toho, co vše nestihnula udělat a o intimním životě si mohu nechat jenom zdát.

Při každé mojí snaze si vyslechnu, že je manželka unavená a ať dám pokoj. Ale vše chápu. Dvě malé děti dají zabrat. I já jedu na poloviční plyn. Náš život bych přirovnal ke snaze o přežití. Syn Damián oslavil páté narozeniny a já se rozhodl, že s ním začnu jezdit na pánské akce. Stejné, jaké jsem zažil já s dědou nebo tátou. Akce, které si Damián bude pamatovat do konce života a které bude chtít předat i on svému potomkovi.

Manželka nemá pro moji akci pochopení

„To jsi mě zklamal, že jsi na výlet vzal jenom Damiánka. Máš i dceru, jestli o tom nevíš,“ zavolala mi Milada a hovor ukončila. A takto to bylo desetkrát za den. Ošklivé textové zprávy a hovory plné výčitek. Jako kdyby si manželka nemohla s dcerou pro změnu udělat holčičí den. Ale to ne. Radši celý den byla doma a prudila mě po telefonu. Že jsme měli jet na výlet celá rodina. Že rodina by měla být o víkendu pohromadě. Že dcera bude mít trauma z toho, že jsem vzal na výlet jen syna.

A mnoho podobných útočných zpráv. Po příjezdu, když děti usnuly, jsme se kvalitně pohádali. Stál jsem si za svým a dokonce jsem Miladě řekl, že za měsíc pojedu se synem na víkend do kempu pod stan. A to byl spouštěč večerní hádky. Milada mi vyčetla i nos mezi očima. Nezůstalo jen u nesouhlasu s pánskou akcí. Podle ní jsem špatný otec, neempatický manžel a psychicky ubližuji dceři. Prostě každým rokem je Milada více a více útočná a já jsem blíže k názoru, že jsem si ji jako manželku neměl brát.

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].

Vítejte u Ireny Obermannové

Vítejte u Ireny Obermannové

Související články

Další články