Luboš (37): Prarodiče podkopávají naši výchovu a krmí děti sladkým. Na návštěvách je musíme neustále hlídat

S Markétkou jsme stejní. Oba vnímáme svět stejně. Víme, že zdravý životní styl je klíč k dlouhověkosti a zdravému tělu do vysokého věku. A taky víme, že naše tělo není popelnice. Nemůžeme si do pusy cpát vše, co nás napadne.

Hana (64): Chtěla jsem syna ochránit před zlatokopkou, místo toho jsem ztratila jeho důvěru

Naše myšlení je stejné a jsem za to rád

S manželkou hodně přemýšlíme o stravě. O tom, jaké potraviny kde kupovat. Bavíme se o jídelníčku, který sestavujeme na celý týden a dbáme na to, aby byl vyvážený. Vaříme jídla ze základních surovin. V naší domácnosti nikdo nenajde žádné sušenky nebo polotovary. Náš životní styl je o tom, že neuznáváme zkratky. Nepodléháme lenosti. Každý den se snažíme alespoň hodinu sportovat a nikdy bychom si cestou domů nekoupili nějaký sendvič, abychom zahnali hlad.

Doma si jídlo uvaříme a většinou jíme do půl hodiny. Takže každodenní vaření není časově náročné. Naše děti neznají sladké nápoje, ani různé čokolády, sušenky nebo bonbony. Když mají chuť na sladké, dostanou kousek ovoce. Naše chování mi přijde zodpovědné. Chceme pro naše děti to nejlepší. Chceme jim dát kvalitní základ. Přirozeně je naučit všemu, co dává smysl. A žít s vědomím, že jsme pro ně vždy učinili to nejlepší.

Eliška (60): Utratila jsem všechny peníze za půdní vestavbu pro syna. Nečekala jsem, že mě podrazí

Návštěvy u prarodičů jsou za trest

„Luboši, a kdy jindy mají děti jíst sladkosti než když jsou malé? Jedli jsme je všichni. Jedl jsi je ty i tvoje sestra a nic vám to neudělalo. Tak nebuď hysterický a dopřej trochu těm svým špuntům radosti. Disciplíny a odpovědnosti si užijí dost v dospělosti,“ pokáral mě můj otec. A vytáhnul ze šuplíku lízátko pro každé vnouče. Vytrhnul jsem otci lízátka z ruky a ostře jsem se na otce podíval.

„Ty jsi neslyšel, co jsem ti říkal? Nepřeji si, abys dětem dával tyto chemické potraviny. Škodíš jim. Zatloukáš jim hřebíček do rakve. To ti jako dědovi nevadí?“ rázně jsem otce setřel. Otec mě naštval. Vůbec nerespektuje mě a mou manželku. Nerespektuje, jak žijeme a jak své děti vychováváme. Odmítám dávat děti k prarodičům na víkend, aby je tam krmili nekvalitními potravinami.

Anna (55): Z budoucího zetě jsem neměla dobrý pocit. A tak jsem na něj nasadila soukromého detektiva

Hádky při každé osobní návštěvě mě vysilují

Jsou to dva týdny, kdy jsme se s otcem kvůli samé věci pohádali. I matka chtěla dětem potají strčit do pusy v kuchyni kus čokolády. Prý aby chudáčci poznali, co je dobré. Abychom neodstřihli naše děti od prarodičů, tak k nim pravidelně jezdíme na návštěvu, ale děti tam samotné nenecháváme. Vidíme, jak mají rodiče zastaralé názory a jak nejsou schopni pochopit náš záměr. Nejde jim to vysvětlit. Oni nejsou schopni to pobrat. A melou si neustále svou o tom, že jsme všichni jedli sladké v dětském věku a nic se nám nestalo.

Toto je téma, na kterém se holt se svými rodiči neshodnu. A tak jsem přijal opatření. Děti mají zakázáno si od prarodičů brát cokoliv sladkého a já hlídám průběh návštěvy. Abych měl jistotu, že mě rodiče neoklamou. Jediné, co dětem dovolím, je kousek koláče s rybízem s domácí drobenkou. Jednou za čas domácí koláč s ovocem ze zahrady neuškodí. Jsem rád, že děti s námi sportují, chválí jídlo které jim podáváme a věřím, že kvalitní základ, který jsme jim dali, tak se projeví na jejich dospělém životě. Sám se sebou jsem spokojený a na svou manželku pyšný, jak skvělá matka našich dětí to je.

Darja (42): Starám se o nemocnou mámu i pubertální dvojčata. Už to nedávám

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].