Matěj (38): Tchyni hrozně naštvalo, že chodím s kočárkem na hřbitov. Jenže to je jediné místo, kde je ve městě klid

Bydlím v rušné čtvrti a vyjít z domu znamená dostat se na hlučnou ulici. Nedaleký park na tom není nejlépe, chodí tam spousta lidí a o štěkajících psech ani nemluvím.

Mohlo by Vás zajímat:

Pavel (32): Tchyně zapírala, že k nám chodí šmejdit do ložnice. Nastavil jsem fotopast a výsledek ukázal manželce

Překvapilo mě, jaký je ve městě hluk

Než Pavlínka přišla na svět, neuvědomoval jsem si, v jak rušném prostředí žijeme. Když jsme s ní poprvé šli na procházku, došlo mi, že všude jezdí auta a lidé řvou do telefonů. Hned jsme s manželkou zamířili do parku. Ale tam to nebylo o nic lepší.

Přestože je v parku zákaz volného pobíhaní psů, jsou zkrátka všude. Štěkají, očichávají kočárek a jeden dokonce chtěl nakouknout dovnitř. Jeho majiteli, který z toho měl švandu, jsem málem vlepil pár facek. Měl štěstí, že mě manželka táhla pryč.

Dopoledne je to trošku lepší, ale to zase chodí popeláři, někdo stále něco opravuje, takže po chodnících jezdí dodávky a tak dále. Dítě mi ukázalo život ve městě z úplně jiné perspektivy.

Mohlo by Vás zajímat:

Petr (36): Přistihnout tchyni s milencem se mi vyplatilo. Od té doby je milá a klidná, vůbec ji nepoznávám

Hledal jsem klid na procházky s kočárkem

Byl jsem z toho docela nervózní. Jakýkoliv hlasitější zvuk mě štval a bál jsem se, že se dcerka v kočárku vzbudí. Jak jsem tak jednou bloumal ulicemi a hledal únik před hlukem, spatřil jsem hřbitov. Zaplul jsem tam i s kočárkem a jako bych se ocitl v jiném světě.

Vysoké stromy ztlumily hluk z ulice a já si konečně vydechl. Začal jsem chodit s Pavlínkou jen na hřbitov. Potkával jsem tam sice lidi, ale chovali se tiše. Navíc jsem nebyl sám, pár maminek rovněž chodí s kočárky na hřbitov. A nikde žádní štěkající psi. Prostě paráda.

Mohlo by Vás zajímat:

Zbyšek (43): Tchyni jsem málem zapomněl na dovolené. Škoda, že mi to nevyšlo

Tchyně udělala hroznou scénu

Nadšení mi vydrželo jenom do první návštěvy tchyně. Chtěla se jít projít s malou a zeptala se, jaká je moje obvyklá trasa. "Na hřbitov? Ty ses snad zbláznil. Co to je za místo pro malé dítě!" začala láteřit. "Nevidím na tom nic špatného. Je tam ticho a klid. A maminky tam běžně chodí s kočárky," bránil jsem se.

Ale ona nepřestávala. Nevím, co to do ní vjelo. I moje manželka se ji snažila uklidnit, ale tchyně měla nějaké řeči o špatných zónách a vlivu na dětskou duši. To už jsem se musel smát. Jenže ji to nakrklo ještě víc. Nebyla to hezká situace.

Neustoupil jsem. Pokud bude chtít jít se mnou a Pavlínkou na procházku, trasa je jasná. Zatím se k nám nepřidala. Je to jen na ní...

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Tomáš (35): Na seznamce jsem objevil svou tchyni. A já vůl se podíval na její lechtivé fotografie

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.