Maximilián Dolanský si dokázal poradit i bez slavných rodičů: Na táborech se mi po nich absolutně nestýskalo

Herec Maximilián Dolanský (20) patří mezi nastupující mladou generaci a v poslední době snad není film, do kterého by nebyl obsazen. Za velké množství práce je pochopitelně rád, protože to není tak dávno, co se osamostatnil od slavných rodičů. „Do Karlových Varů se letos nechystám, budu mít v tom termínu nějakou práci. Tento rok mi toho spíš hodně vyšlo, než že bych aktivně natáčel, takže letos hraju spíše divadlo. Ale naskočil jsem také do jednoho dlouhodobějšího seriálu, ale zatím o tom nemůžu mluvit. Nerad bych něco propálil,“ pochlubil se nám tajuplně a je tedy nasnadě, že ho brzy budeme moci pravidelně vídat na televizní obrazovce.

Doporučené video: Talkshow LifeeTalk se synem Romana Zacha, Prokopem

Max Dolanský vzpomíná na indiánské dětství

Aktuálně vešel do kin nový film Po večerce, který nostalgicky vzpomíná na letní tábory. Max tahle letní dobrodružství také zažíval, byť v trochu nezvyklé formě. „Jako dítě jsem jezdil na indiánské tábory, což není úplně obvyklé, ale mělo to své kouzlo. Vždycky jsem se tam hrozně rád vracel. Objevil jsem to skrze starší ségru, která tam začala jezdit jako první,“ vysvětluje mladý herec, který má tři sourozence. „Když tam jela podruhé, začal jsem tam jezdit s ní. Mohlo mi být nějakých deset let. Po rodičích se mi absolutně nestýskalo, miloval jsem to,“ říká Max, který v kolektivu děti rozhodně nepatřil mezi ty zakřiknuté. „Navíc to byl spíše kratší tábor, trval jen týden. Spali jsme v týpí a v rámci hygieny nebylo možné, aby to trvalo déle.“

Max také díky letním táborům nepatří mezi mladé lidi, kteří by byli závisí na moderních technologiích. „Vybrali nám telefony, takže jsme týden museli být hodně sžití s přírodou – ježdění na koni, koupání v řece, táborové hry, indiánské příběhy,“ vybavuje si, jak tenkrát trávili léto. „Mělo to silnou atmosféru, která byla v něčem nezapomenutelná a jedinečná. Odtud jsem měl svůj blízký okruh přátel, kteří mě dodnes neopustili. Každý jsme z jiné části republiky, ale dodnes se občas potkáme.“

Maxmilián Dolanský vysekl poklonu své slavné mamince: Je skvělá všude, řekl o Lence Vlasákové

Sám doma zvládnu míchaná vajíčka, ale není čas

Nedílnou součástí letních táborů je polní kuchyně, kterou si Max zamiloval. „Vždycky tam byly boloňské špagety, řízky nebo borůvkové knedlíky. Hrály se tam soutěže, kdo sní nejvíc knedlíků, a můj kamarád jich snědl snad deset,“ říká obdivně s tím, že jemu samotnému se takový rekord nikdy nepodařil. „Byly to ty velké knedlíky, ne ty malé. Mám ale pocit, že vždycky potom běžel na záchod zvracet,“ směje se herec. „Já osobně sladká jídla moc nemusím. Sním to, ale nevyhledávám to. Nemám problém s jídlem, sním skoro všechno.“

V běžném denním životě se herec spoléhá spíše na jídla z restaurací. „Osamostatnil jsem se od rodičů a přiznám se, že na vaření moc času nemám. Zvládám míchaná vajíčka, to ano, ale stále studuji a do toho se snažím pracovat,“ říká omluvně mladý muž. „Je to náročnější. Když přijedu v jedenáct večer po představení domů, tak už se mi vařit nechce.“

Módní policie z premiéry Po večerce: Fešný Vladimír Polívka v růžové vestičce, Dana Batulková jako okovaná rebelka

Unikátní režijní metodu Dana Pánka si zamiloval

Režisér Dan Pánek objevil Maxe Dolanského díky oblíbenému seriálu Limity. Herec si spolupráci s mladým režisérem pochvaluje, a to pro jeho zajímavé, originální nápady během práce s herci. „Když jsou nějaké vypjatější scény, tak má zajímavou metodu práce. Jednotlivým hercům do ucha pošeptá nějakou konkrétní motivaci a co by tam od vás chtěl vidět,“ odhalil Max libůstku Dana Pánka. „Takhle to udělá u všech, takže ty herce proti sobě záměrně poštve a doopravdy tam vzniká situace, která je o to víc autentická a uvěřitelná. Nikdo neví, co má od toho druhého čekat a naše reakce jsou díky tomu přirozené,“ překvapuje zajímavou perličkou z natáčení. „Vlastně je to trochu reality show.“

Na fotografie Maxe Dolanského v novém filmu Po večerce se můžete podívat v naší fotogalerii.