Oskar (38): Na loňské prořezávání stromů nikdy nezapomenu. Omylem jsem dědovi způsobil vážný úraz

Rodinné příběhy: Na loňské prořezávání stromů nikdy nezapomenu. Omylem jsem dědovi způsobil vážný úraz
Zdroj: Freepik

Oskar každý rok pomáhá svému dědovi při jarní údržbě ovocných stromů. Ruční pilou provádí omlazující řez stromů. Loni ale nešťastnou náhodou způsobil dědovi ošklivý úraz a dodnes mu při té vzpomínce přeběhne mráz po zádech.

Adéla Šťastná
Adéla Šťastná 18. 04. 2024 07:00

"Oskare, přijel bys letos zase na brigádu?" volal jako každý rok děda. Samozřejmě jsem s tím počítal. Babička mi vždy uvařila moji oblíbenou svíčkovou a domácí knedlík. Za dva dny jsem měl celou zahradu hotovou včetně odvozu větví do sběrného dvora.

Babička s dědou přestali zvládat těžké práce na zahradě

U dědy s babičkou jsem strávil dětství. Proto jsem jim celé roky rád pomáhal tam, kde už na těžké práce nestačili. Bylo jim lehce přes osmdesát. Na svůj věk byli vitální, ale ořez větví na vysokých stromech byl nad jejich síly.

Já řezal větve v korunách stromů a děda je dával na jednu hromadu. Měli jsme zajetý systém a práce nám šla od ruky. Jak děda stárnul, měl potřebu být čím dál víc užitečný. A tak se nejednou stalo, že se mi doslova motal pod rukama. Ale stačilo mu dát jiný důležitý úkol a měl jsem zase prostor na práci.

Děda mi chtěl za každou cenu pomáhat

Loni jsem si přivstal a vyrazil plný elánu k prarodičům. Těšil jsem se na ně. Počasí nám přálo a já cítil, že nám práce půjde jak po másle. Za necelé čtyři hodiny jsem měl třetinu stromů ořezaných. Společně jsme se naobědvali a já viděl, že je děda unavený. Navrhnul jsem mu, ať si dá šlofíčka.

Nestačil jsem ovšem ani vylézt na strom a děda už byl zase za mnou na zahradě. A jak byl unavený, tak se mi motal pod stromem. Bál jsem se, že mu spadne na hlavu větev, a tak jsem se rozhodl omladit řezem menší zákrsky. Velké stromy doděláme zítra, až se oba na práci vyspíme.

Řezal jsem spodní větve stromů, stál u toho na zemi a najednou vedle mě stál děda:" Budu ti držet větve, aby se ti to líp dělalo," usmál se na mě. "Dědo, radši ne, když dělám s pilou, jsem radši sám," odvětil jsem. Děda se ale nedal, ač jsem ho několikrát žádal, aby šel stranou.

Stačila vteřina a tragédie byla na světě

Ani nevím, co se stalo. Asi mi ujela pila a já ošklivě pořezal dědu na ruce. Najednou byla všude krev, děda byl bílý jako stěna. Ránu jsem mu rychle ovázal mikinou, dotáhl dědu do auta a jel do nemocnice. Děda byl dlouho na sále a chvilku si pobyl v nemocnici. Prý jsem mu skoro amputoval čtyři prsty.

Bylo mi z celé situace neskutečně psychicky zle. Celé měsíce jsem jezdil k prarodičům, pomáhal jim se zahradou, vozil babičku na nákup a snažil jsem se zastat dědovu práci. Ruka se mu naštěstí zahojila a nemuseli mu prsty amputovat. Samozřejmě má sníženou hybnost prstů. "Oskare, nebuď z toho tak vykulený. Jsem v pohodě. Byla to moje chyba," snažil se mě děda povzbudit. Za měsíc jedu zase řezat stromy a s dědou mám už domluveno, že se ke mně nepřiblíží na méně než tři metry.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt

Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt

Související články

Další články