Patrik (45): Chtěl jsem Vánoce bez dluhů, ale manželka měla jiný názor

Šetření není v módě. Vím to, protože pokaždé, když zmíním rozpočet, Katka nasadí ten svůj výraz – jakože chápe, ale vzápětí prohodí, že „žijeme jen jednou“. A to znamená hlavně život s půjčkami. Takhle je to už několik let. Loni v prosinci jsme se pohádali kvůli vánočním ozdobám. Vážně, kvůli zatracené kolekci ozdob z nějakého nóbl obchodu, které stály víc než moje zimní pneumatiky. Katka tvrdila, že děti budou mít kouzelné vzpomínky, já ale viděl jen kouzelné nuly na výpisu z účtu.

Tomáš (44): Chtěl jsem rodině dopřát pohádkové Vánoce. Tajně jsem si vzal půjčku

Nechci vánoční dluhy

Tehdy jsem si slíbil, že už nebudou žádné dluhy kvůli Vánocům. Nechci zase začínat nový rok ve finanční kocovině. Nainstaloval jsem si aplikaci na správu financí, nastavil limit a v klidu si promluvil s Katkou. Vysvětlil jsem jí, že si chci svátky užít, ale s rozumem a bez zbytečného utrácení.

Přikývla a slíbila, že všechno naplánujeme společně. Jenže já svou ženu znám. Její „společně“ často znamená, že ona vymyslí a já zaplatím. Cítil jsem v žaludku známý neklid, jako když je v dětském pokoji podezřelé ticho.

Theodor (42): Jsem zoufalý, moje žena nakupuje na Vánoce jako šílená. A utrácí víc, než si můžeme dovolit

Manželka plánuje drahé nákupy

O pár dní později ležel na kuchyňském stole papír. „Takový neformální seznam vánočních přání,“ usmála se Katka nevinně. Začal jsem číst: nové závěsy, světýlka na balkon, dárky pro naše děti v podobě tabletu, elektrické koloběžky a drahého lega, vánoční focení u profesionální fotografky, štědrovečerní catering. Byly to čtyři stránky nápadů v hodnotě desítek tisíc korun.

Když jsem se ohradil, jen mávla rukou. „Patriku, jsou to svátky. Děti si to budou pamatovat celý život! Je to přece jen jednou za rok...“ pronesla. V tu chvíli mi došlo, že tohle není seznam, ale začátek bitvy, v níž jsem já ten skrblík, co kazí všechnu legraci.

Michal (27): Vánoční nákupy mě děsí. Chtěl jsem je mít rychle z krku a dopadlo to pořádným trapasem

Tchán je spokojený

V neděli jsme jeli k tchánovi a Katka se okamžitě pochlubila, jak velkolepé svátky letos chystá. „Už jsem objednala focení, potvrdila catering a děti dostanou vysněné dárky,“ líčila nadšeně. Tchán spokojeně pokýval hlavou a s úsměvem se otočil ke mně. „Vidíš, Patriku? Katka ví, jak se postarat o rodinu,“ mrkl na mě.

Snažil jsem se namítnout, že kouzlo Vánoc na dluh není žádné kouzlo a že se to pak půl roku splácí, ale Katka mě jen probodla uraženým pohledem. „Ty se prostě neumíš radovat...“ procedila mezi zuby. Beze slova jsem vstal a odešel na balkon, abych se trochu schladil.

Mirek (35): Po rozvodu jsem se cítil úplně neschopný. Na vánoční dílně se mi ale změnil život

Manželka utrácela

Ten večer, když už děti spaly, jsem otevřel naši společnou bankovní aplikaci. Stačilo pět vteřin a sevřel se mi žaludek. Catering na štědrý den objednán, záloha na focení zaplacena, dárky koupeny. Byli jsme v mínusu, a to docela hodně.

Když Katka vyšla z koupelny, jen jsem se zeptal: „Tys to všechno už koupila?“ S ledovým klidem odpověděla, že to udělala pro nás, pro děti. „Ne pro nás, Katko. Pro svou vizi dokonalých svátků!“ vybuchl jsem. „Měli jsme plán.“

Odpověděla mi, že to byl můj plán, ne její. Tu noc jsem spal na gauči. Ne proto, že by mě vyhodila, ale protože jsem nemohl být vedle ní.

Petr (35): Můj románek s manželkou nejlepšího kamaráda praskl kvůli polibku na vánočním večírku

Vánoce jako z katalogu

Štědrý den byl dokonalý. Stůl se prohýbal pod spoustou jídla od cateringové firmy, všude vonělo jehličí a děti nadšeně rozbalovaly drahé dárky. Já jsem si u toho stolu připadal jako duch. Katka se vyhýbala mému pohledu a děti si mě také nevšímaly.

Po večeři za mnou na balkon přišla švagrová. „Katka vždycky chtěla, aby všechno vypadalo perfektně,“ řekla tiše. „Bojí se, že když budou svátky obyčejné, nikdo si je nebude pamatovat.“ Díval jsem se dovnitř, na tu dokonalou vánoční scénu, a cítil jen prázdnotu na účtu i v srdci.

Když děti zaspaly, řekl jsem Katce, že takhle se mi to nelíbí a vlastně mě oklamala. Tehdy se rozplakala a přiznala, že má pocit, že se honí za něčím, co ani nedokáže pojmenovat. Poprvé po dlouhé době jsem v ní neviděl jen manželku, ale ztracenou ženu. Doufám, že jednou pochopí, že Vánoce na dluh nejsou pravé Vánoce.

Václav (47): Vánoční dárky pro děti mi byl čert dlužen. Teď se u nás střídá hra na trumpetu s kopáním do míče v obýváku

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].