Pavlína (42): Hlídala jsem kamarádce kočku. Utekla mi na chodbu a zavedla mě k pohlednému sousedovi

Měla jsem si číst knížku sama v bytě svojí kamarádky a hlídat jí starou kočku. Skončilo to milým setkáním se sousedem. Už jsem myslela, že je to osud, ale na chodbě jsem u něj zaslechla ženský hlas.

Linda (36): Můj přítel miluje svou kočku více než mě. Musela jsem kvůli ní opustit i ložnici

O svátcích jako ten kůl v plotě

Všichni někam mizeli na prodloužený víkend, já ale neměla s kým svátek slavit. Plánovala jsem doma generální úklid, když mě kamarádka požádala o laskavost. Jela s přítelem do Itálie a prosila mě, abych se jí postarala o kočku. A ne ledajakou, ale neurotickou starou micku, co potřebuje podávat denně lék. Sama by v bytě nevydržela a počůrala by každý roh.

S kočkou se známe a sneseme se, takže jsem souhlasila. Kamarádka má velkou terasu a já se těšila, že se budu přes den opalovat a večer si číst knížky pod hvězdami. Nakonec to nevypadalo jako špatný plán, přestože jsem měla trávit dny sama. Jedno odpoledne jsem pozvala mámu na čaj a zvrtlo se to.

Kočka návštěvu nesnesla a když máma odcházela, utekla mi na chodbu. Mňoukala odkudsi shora, běhala jsem po schodech jako pominutá a nemohla jí najít. Pak nastalo ticho a já se vyděsila. Co, když skočila z nějakého okna na chodbě do vnitrobloku? Jak ji najdu? Kamarádka mě zabije! Kočka nebyla prostě nikde, nemělo smysl na ni volat, byla totiž skoro hluchá.

Adam (30): Zjistil jsem, že mám silnou alergii na kočky. Přítelkyně si jich ale pořídila víc a vyhodila mě

Zachránce z druhého patra

Na dveřích jsem večer našla lístek. „Vaše kočka je zase u mně, stavte se kdykoliv.“ Ulevilo se mi, že je u nějakého souseda a není to poprvé. Šla jsem tedy pro kočku s tím, že mi ji vydá nějaký starý člověk. Ve dveřích se objevil hezký muž ve středních letech a já se vyděsila, protože jsem si ani pořádně neupravila vlasy.

Pozval mě na čaj a já věřila kočce, která se u něj chovala naprosto v klidu. Má radar na lidi. Zaujaly mě nějaké fotky a obrazy na zdech, dlouho jsme si povídali a zjistili, že máme leccos společného. Doma jsem pak volala kamarádce, abych jí vše povyprávěla. Ráda mě informovala o dalších detailech.

„Je čerstvě rozvedený a nebýt zadaná, jsem zamilovaná. Jdi do něj!“ pištěla plná dovolenkové euforie. Neumím muže svádět, takže jsem to nechala být. Naštěstí on neotálel, zřejmě jsem na něj udělala dojem. Další večer přinesl dobré víno a knihu, o které jsme mluvili. Pokračovali jsme povídáním na terase a já už tušila, že mi ta stará kočka obrátila život vzhůru nohama.

Matěj (33): Věřil jsem, že jsme si souzeni. Pak ale můj pes napadl její kočku a náš sen o společném bydlení se rozplynul

Menší zádrhel

Bohužel se to neobešlo bez menšího problému. Když jsem kamarádce vracela klíče a odcházela domů, potkala jsem souseda na chodbě s nějakou ženou. Zastavila jsem se a poslouchala jejich hovor. „Tak si zavoláme,“ řekl neurčitě a ona trochu dotírala. „To říkáš vždycky a nevoláš, už mě to nebaví.“ On se zasmál a slyšela jsem mlasknutí na rozloučenou.

Schválně jsem se vydala po schodech kolem nich a slušně pozdravila. Napsal mi pak zprávu, že je to známost u konce. Já si teď nejsem jistá, jestli mu věřit a riskovat zklamání. Když si ale vzpomenu na naše osudové seznámení, asi to risknu. Každý může mít nějaké nedořešené vztahy, počkám, až bude můj nový objev k mání a to jsem mu taky odpověděla.

Marie (60): Stačila jedna prosba o hrnek cukru a soused mi úplně od základu změnil život

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].