Zorka (31): Nikdy by mě nenapadlo, že mi sněhová koule přinese lásku. Za ty rozbité brýle to stálo

Ze začátku ledna přes noc napadlo asi osm centimetrů sněhu. Z okna sníh vypadal romanticky, ale realita byla jiná. Velice opatrně jsem vyrazila do zaměstnání. Měla jsem strach, abych si nezlomila nohu. Po celém městě byly neodklizené zapadané chodníky sněhem.

Marek (41): Vybojoval jsem střídavou péči, ale ztratil lásku. Dcera novou partnerku neustála

Krásu sněhu obdivuji nejraději z okna

Ulevilo se mi, když jsem dorazila bez úrazu do práce. Tam jsem ihned zasedla k počítači a začala třídit faktury. Pracuji jako administrativní pracovnice v jedné účetní firmě. „Zorko, zajdeme dnes na oběd o polední pauze?“ zeptala se mě kolegyně. Musela jsem odmítnout. Potřebovala jsem si dojít na poštu vyzvednout balík. Věděla jsem, že tam strávím celou polední pauzu.

Ve městě máme jedinou poštu a je tam neustále nával. Můj předpoklad se bohužel vyplnil. Dvacet minut ve frontě mě znechutilo. Rychle jsem si cestou koupila čočkový salát k obědu a vydala se směrem k zaměstnání. Celou pozornost jsem věnovala chůzi. Opatrně jsem kráčela a snažila se neuklouznout. Najednou mě něco praštilo do hlavy. Byla to silná bolest, až mi odlétly brýle.

Karolína (32): Manžel se nedokáže odstřihnout od své matky. Nechci být v našem vztahu ta třetí

Nehoda, která mi přinesla trochu radosti

Zmateně jsem se začala rozhlížet. Rozmazaně jsem vnímala, že ke mně běží nějaký muž. Sehnula jsem se a sebrala ze země rozbité brýle. „Moc se omlouvám. Je mi to neskutečně líto. Doufám, že jsem vám nic neudělal. Házíme po sobě se synem sněhové koule a asi jsem se nechal unést víc, než bylo zdrávo,“ smál se na mě sympatický muž. Za pár vteřin u něho stál jeho syn.

Vykoktala jsem ze sebe, že jsem v pořádku, ale že mám rozbité brýle. Muž se začal omlouvat a nabídnul mi, že mě odveze, kam budu potřebovat, a samozřejmě mi brýle zaplatí. Domluvili jsme se, že mě vyzvedne po skončení pracovní doby a dojedeme do prodejny oční optiky. Vyměnili jsme si telefonní číslo. Až v kanceláři mě napadlo, že mi možná muž dal falešné telefonní číslo, a nikdo na mě ve tři hodiny před budovou čekat nebude.

Hana (66): Jsme spolu už 40 let. Receptem na šťastné manželství je naše paličatost

Láska po pár setkáních mě baví

I kolegyně byly toho názoru, že muže už neuvidím. Dost se mi ulevilo, když jsem vyšla z budovy a muž byl na chodníku. Zaplatil opravu brýlí a dokonce mě pozval na kávu jako projev lítosti. Povídali jsme si, smáli se a bylo to fajn. Pak mě odvezl domů a ještě večer mi přišla textová zpráva, že mě zve na večeři. Opět jako poděkování za toleranci, kterou jsem projevila. To už jsem věděla, že se jmenuje Ludvík.

Tam mi Ludvík projevil své sympatie a nesměle mi řekl, že jsem neskutečně fajn žena. Pověděl mi svůj životní příběh. O tom, jak sám vychovává desetiletého syna, jak od nich utekla matka syna a jak je několik let sám. A naše setkání vnímá jako osudové. A tak se už tři týdny vídáme a je to čím dál tím víc hezčí. I s malým Matějem už jsem se seznámila a musím říct, že jsem ráda, že mě tenkrát ta sněhová koule praštila do hlavy. Přinesla mi lásku, která mi v životě chyběla.

Eliáš (21): Přítelkyně mi dala kopačky uprostřed zkouškového. Prý nejsem chlap, když dávám přednost knihám před ní

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].