Facebook
Instagram
TikTok
YouTube
Hledání lásky přes internet přivedlo Alenu k rande s několika muži, kteří byli nudní k uzoufání. Jeden z nich dokonce utekl z kavárny bez placení. Tehdy jí do života vstoupil pohledný modrooký číšník.
Seznamka? To nikdy nebylo nic pro mě. Jenže najednou mi bylo třicet a svobodných mužů v mém okolí povážlivě ubývalo. Kamarádka Jana se zrovna vdávala za chlapa, s nímž se chtěla původně rozejít. Na rovinu mi řekla, že princové na bílém koni už došli, a brzy zbydou jen ty nejhorší kusy.
Tahle drsná věta mě nakopla a v záchvatu osamělosti jsem si založila profil. Svět online seznamování mě okamžitě pohltil a já trávila noci dopisováním si s Romanem, Petrem i Adamem.
Muži ze seznamky jsou zoufalci
Brzy jsem ale zjistila, že je to docela riskantní. První dvě schůzky byly nudné k uzoufání. Třetí skončila mým útěkem, protože dotyčný zřejmě rezignoval na hygienu. Přesto jsem to nevzdala a dala šanci Markovi. Působil vtipně a na fotkách mu to seklo.
Sešli jsme se v kavárně, na kterou jsem měla smutné vzpomínky. Právě tam mi kdysi můj bývalý partner oznámil, že odchází za těhotnou kolegyní. Doufala jsem, že Marek tyhle vzpomínky vymaže z mé hlavy. Jenže když se konečně objevil, působil dost křečovitě a úplně jinak než na chatu.
Mizerné rande
Zatímco Marek se zmateně snažil vést konverzaci, já si všimla mladého číšníka. Měl neuvěřitelně milý úsměv a jasně modré oči. Když se mě ptal, jestli si dám jejich vyhlášený jablečný závin, na chvíli jsem se v tom pohledu ztratila.
Objednali jsme si kávu a závin, ale konverzace se stále zadrhávala. Cítila jsem, že napětí mezi námi roste. A tak jsem se pod záminkou návštěvy toalety na chvíli vzdálila, abych si utřídila myšlenky a trochu se osvěžila.
Zaseknutá v té nejhorší chvíli
Toaleta byla v zapadlém koutě za šatnou. Když jsem chtěla vyjít ven, kovová západka se ani nehnula. Byla jsem v pasti. Lomcovala jsem dveřmi, ale marně. V úzké sukni nepřipadalo v úvahu ani přelézání horem. Překonala jsem stud a několikrát jsem zkusila Markovi zavolat, aby mě přišel vysvobodit. Jenže on mi to nebral.
Seděla jsem tam jako v nějaké hloupé komedii a čekala na zázrak. Ten nakonec přišel v podobě toho číšníka, který mě slyšel a přišel se podívat, co se děje.
Přinesl šroubovák a zámek zvenčí odmontoval. Vylétla jsem z kabinky jako čertík z krabičky a běžela zpátky ke stolu, ale tam už nikdo neseděl. Marek byl pryč. Číšník mi oznámil, že můj doprovod před chvílí odešel, a ani nezaplatil za svou kávu. Bylo mi do pláče.
Zachránil mě můj budoucí manžel
Když jsem Markovi vztekle zavolala, obvinil mě, že jsem odešla první. „Měl jsem vypnutý telefon, aby mě nikdo nerušil,“ oznámil mi dotčeně s tím, že už stejně sedí ve vlaku domů.
Cítila jsem obrovskou úlevu, že je to trapné rande u konce. Lukáš, tak se jmenoval ten číšník, mi s úsměvem nabídl čerstvý závin jako náplast na zpackaný večer. Zjistila jsem, že mu zrovna končí směna, a tak jsem ho pozvala, aby si ke mně přisedl.
Snědli jsme ten závin společně a vydrželi si povídat dlouho do noci. Dnes s Lukášem plánujeme svatbu a ze všeho nejvíc se těšíme na zákusky, které se budou podávat na hostině. Nebude mezi nimi chybět jablečný závin se skořicí. Je to totiž naše osudová chuť.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].
