Jana (34): Byla jsem třikrát vdaná. Zjistila jsem, že nejlépe mi je samotné

Příběhy o životě: Byla jsem třikrát vdaná. Zjistila jsem, že nejlépe mi je samotné
Zdroj: Freepik

Tři svatby a tři rozvody před pětatřicítkou nezažije každá žena. Jana hledala štěstí u líného muzikanta, upjatého inženýra i nezodpovědného umělce. Nakonec zjistila, že nejlépe je jí samotné. 

Jana Jánská
Jana Jánská 23. 02. 2026 17:00

Když si prohlížím své svatební fotky, vidím tři úplně jiné ženy. Ta první byla naivní holka, věřící na motýly v břiše. Druhá se zoufale snažila zavděčit všem kromě sebe. Ta třetí prostě jen toužila po životním dobrodružství. Teď sedím v čekárně advokátní kanceláře a čekám na svůj třetí rozvod před pětatřicítkou. Recepční už mě ani neprosí o jméno, jen se na mě soucitně usměje. Můj životní příběh připomíná špatnou romantickou komedii, ve které hlavní hrdinka kupí takové chyby, až jí diváci přestanou fandit.

Svatba z mladické nerozvážnosti

Všechno to začalo před více než  deseti lety s Jakubem, mou středoškolskou láskou. Bylo mi dvaadvacet, v hlavě jsem měla sny o nekonečné svobodě. On byl kluk s kytarou, který mě okouzlil na letní dovolené u Máchova jezera.

Rozhodnutí o svatbě přišlo náhle, při západu slunce, a my se o týden později vzali jen se svědky z ulice. Rodiče šíleli, ale my se nastěhovali do garsonky po jeho babičce a mysleli si, že jsme králové světa.

Bublina splaskla po třech měsících, kdy se romantické písničky změnily v hromady špinavého nádobí, které Jakub „neviděl“. Neustále jsem poslouchala jeho věčné stěžování na nedostatek peněz, aniž by si chtěl najít stálou práci. Jednou jsem přišla domů po dvanáctihodinové směně a on se mě od televize zeptal, jestli skočím nakoupit, protože v lednici nic není. Došlo mi, že je konec.

Hledání jistoty u inženýra

Po prvním rozvodu jsem se soustředila na kariéru, ale máma do mě při každém nedělním obědě hustila, že mi ujíždí vlak. Žila jsem pod tlakem. A pak jsem potkala Marka. Byl to přesný opak Jakuba – seriózní inženýr, vždy v perfektně vyžehlené košili.

Naše svatba byla velkolepá, s orchestrem a stovkami hostů. Jenže Marek mě brzy začal dusit svou potřebou mít všechno pod kontrolou. Život s ním byl jeden nekonečný harmonogram.

Když jsem jednou navrhla spontánní víkend výlet do Krkonoš, jen na mě chladně pohlédl. „Nemáme rezervaci a v sobotu musím do servisu,“ řekl. V tom jeho dokonalém bytě jsem si připadala jako vosková figurína. Měsíc před prvním výročím jsem podala žádost o rozvod.

Umělecká duše a krutá realita

Potřetí jsem uvěřila, že jsem našla spřízněnou duši, když jsem potkala Filipa, malíře s divokým pohledem. Sliboval mi společný let životem a my se tajně vzali v malé kapličce na Pálavě.

První měsíce v euforii vystřídala drsná realita, když jsem zjistila, že Filipova svobodomyslnost znamená absolutní nezodpovědnost. Účty byly „příliš přízemní“ a on místo partnerství vyžadoval neustálou péči a sponzoring. Navíc začal chorobně žárlit na moji práci v korporátu.

Definitivní zlom nastal v den mých narozenin. Našla jsem ho doma, jak maluje v obýváku a na mém oblíbeném koberci udělal obří rudou skvrnu. Když se mě s prázdným výrazem zeptal, jestli je dneska úterý, ani jsem neplakala. Jen jsem se začala hystericky smát a potřetí se sbalila.

Překvapivé pochopení od mámy

Z kanceláře právníka jsem odcházela s nečekanou lehkostí v hrudi. Setkala jsem se s mámou a připravovala se na další kázání o tom, jaká jsem ostuda. Ona si ale jen hluboce povzdechla a s náznakem smutku prohlásila, že možná prostě nejsem stvořená k tomu být něčí manželkou.

Když jsi vdaná, jsi troska, ale když jsi sama, tak kveteš,“ řekla mi na rovinu. Přiznala, že mě do sňatků nutila jen proto, že věřila v přežité společenské konvence. Poprvé v životě jsem měla pocit, že mě máma skutečně vidí takovou, jaká jsem.

Nejsem stavěná na manželství

Dnes žiju sama a můj byt vypadá přesně tak, jak chci já. Žádné pohozené ponožky, žádné pevně dané plány, žádné skvrny od barev. Občas mě přepadne samota, ale pak si vzpomenu na Jakubovu lenost, Markovu odměřenost a Filipův egoismus. A uvědomím si, že tenhle klid je pro mě luxusem.

Nejsem stavěná na manželství, ale jsem skvělá přítelkyně, dcera a manažerka. Do kolonky stav sice budu navždy psát „rozvedená“, ale je to pro mě jen slovo. Svůj život teď píšu podle vlastních pravidel a konečně se cítím úplná.

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].

Jiří Lábus exkluzivně pro Lifee: Veselé historky z půl století dlouhé kariéry i jeden skrytý talent

Jiří Lábus exkluzivně pro Lifee: Veselé historky z půl století dlouhé kariéry i jeden skrytý talent

Související články

Další články