Marta (29): Po svatbě ze mě chtěl mít poslušnou hospodyni. Raději jsem se rozvedla a stala úspěšnou architektkou

Když jsem potkala Michala, myslela jsem si, že jsem vyhrála v loterii. Seznámili jsme se v univerzitní knihovně. Studovala jsem architekturu. Během zkouškového mi byl největší oporou a motivoval mě k nejlepším výsledkům.

Po třech letech vztahu jsme se vzali na zahradě mých rodičů a já věřila, že vstupuji do nejhezčí etapy svého života. Netušila jsem však, že se láska mého života brzy změní v někoho, kdo mě začne den po dni přetvářet k obrazu dokonalé a poslušné hospodyně.

Viktorie (37): Svatba s bohatým mužem měla být vstupenkou do lepšího světa. Přepočítala jsem se a skončila jako hospodyně

První varovné signály

Změna přicházela postupně. Michal mi přestal pomáhat s vařením a úklidem. „Domácí jídlo od manželky chutná nejlépe,“ říkal mi. Když jsem ho po náročném dni v práci požádala o pomoc s domácností, jen se uchechtl a dodal: „Takové věci jsou pro ženy přirozené, protože jim to jde lépe.“

Tehdy jsem to ještě přisuzovala jeho lenosti, ale byl to první varovný signál, který jsem bohužel ignorovala. A tak to pokračovalo dál. Michal mi začal dávat za vzor svou mámu, typickou ženou v domácnosti ze staré školy. Podle něj bych měla práci omezit a věnovat se rodině.

Když jsem nadšeně vyprávěla o novém projektu, místo podpory mi suše oznámil, že jako jeho manželka nemusím nikomu nic dokazovat. Moje největší hodnota je prý v tom, co tvořím doma, ne v tom, co stavím pro cizí lidi.

Kristýna (65): Manžel chtěl, abych v důchodu jen vařila a uklízela. Já si ale chci užívat života, klidně i bez něj

Z manžela se stal manipulátor

Skutečná krize přišla s mým povýšením na hlavní architektku naší kanceláře. Michal místo gratulace navrhl, abych dala výpověď, protože vydělává dost peněz pro oba a moje práce je jen koníček.

Začal také vyžadovat úplnou kontrolu nad financemi. I když jsem do rozpočtu přispívala vysokými částkami, musela jsem obhajovat každou korunu, kterou jsem utratila třeba za nové šaty. Manipuloval se mnou tak obratně, že jsem začala mít pocit viny kvůli vlastním ambicím a úspěchům.

Anastázie (31): Tchyně chtěla, abych si z ní vzala příklad. Ale já nechci strávit celý život úklidem a vařením

Cesta ke svobodě

Oči mi otevřela až kamarádka Anna během společného víkendu v lázních, kam jsem odjela i přes Michalův zákaz. Zeptala se mě, jestli jsem ještě stále ta dívka, která chtěla projektovat města budoucnosti. Došlo mi, že místo toho dělám všechno pro to, abych se vešla do Michalovy šablony.

Po návratu jsem si sbalila věci. Michal křičel, že jsem nevděčná a že se mnou zbytečně ztratil čas. Já jsem v něm už viděla jen slabého muže, který se bojí mé síly, a proto mě chtěl zavřít v kuchyni.

Jana (39): Už nechci být jen služkou svému manželovi a dětem. Stále častěji mám chuť odejít a nikdy se nevrátit

Nový začátek

Dnes, dva roky po rozvodu, jsem volná a šťastná. Můj projekt ekologického bydlení vyhrál prestižní cenu. Žiji sama ve vlastním bytě a o všem rozhoduju já.

Potkala jsem někoho nového a hned na první schůzce jsem mu na rovinu řekla, že svou práci miluji a nikdy se jí nevzdám. Naučila jsem se, že snubní prsten nesmí být poutem.

Možná nejsem ideální snachou pro Michalovu mámu, ale jsem konečně ženou, která si váží sama sebe. A nenechá si nikým diktovat, jak má žít a čemu se má přizpůsobit.

Alena (40): Manžel si myslí, že žena má být doma. Nemá tušení, co dělám, když klidně spí

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].