Alice (29): Můj muž je lhář a zbabělec. Opustil mě pět dní po svatbě, rodinný život prý není nic pro něj

Když jsme stáli před oltářem a slibovali si lásku a věrnost, byla jsem nejšťastnější žena na světě. I Ondřej měl slzy v očích. Obřad byl nádherný a svatební hostina se opravdu povedla. Pozvali jsme jen nejbližší rodinu a přátele, protože jsme chtěli komorní atmosféru. Bylo to kouzelné.

Dnes, když na to vzpomínám – a děje se to často – vím, že jsem přehlížela spoustu varovných signálů. Můžu se hájit tím, že jsem byla po uši zamilovaná a přesvědčená, že Ondřej moje city opětuje. Jenže náš vztah byl jedna velká lež...

Mohlo by Vás zajímat:

Katka (37): Myslela jsem si, že jsem konečně našla štěstí. Po svatbě jsem se ale probrala v prázdné posteli a s vybraným účtem

Můj manžel mi nedokázal říct pravdu

Jen pár dní po svatbě jsem stála před svatebními šaty, které visely na dveřích skříně, a nechápavě jsem na ně zírala. Slzy mi tekly po tvářích a já neměla sílu je zastavit. Najednou jsem zůstala sama mezi čtyřmi stěnami – v bytě, který měl být naším domovem.

Nedá se popsat, jak jsem se cítila. Byla to podivná směs hněvu, smutku, zklamání, bezmoci a studu. Kdyby to šlo, nejradši bych se propadla pod zem a už nikdy nevylezla. Taková potupa!

Dodnes vidím Ondřeje, jak potichu zavírá dveře a v ruce drží kufr. V tu chvíli mi vůbec nedocházelo, že je konec. Až později jsem pochopila, že je obyčejný zbabělec. Mohl mi ušetřit spoustu zbytečné bolesti, ale chyběla mu odvaha říct pravdu. A na to je potřeba kuráž – kterou on neměl.

Mohlo by Vás zajímat:

Magda (29): Když jsem poznala svého manžela, byl upravený a hezky voněl. Pravou tvář ukázal až po svatbě

Manžel mě opustil

Vrátila jsem se z práce a našla ho, jak sedí na gauči v obýváku. Vedle sebe měl kufr. „Co se děje?“ zeptala jsem se vyděšeně.

„Tohle není pro mě. Nezvládnu to,“ odpověděl sotva slyšitelně.

„Nerozumím,“ zírala na něj s otevřenou pusou.

„Nejde o tebe. Jsi úžasná žena, ale...“

„Ale co?“

„Rodinný život není pro mě. Necítím se dobře. Promiň,“ dodal, vstal a odešel. Jen tak, aniž by se otočil. Jako bych vůbec neexistovala.

V hlavě jsem měla zmatek. Nezdálo se mi to? Když jsem se trochu vzpamatovala, zkoušela jsem mu opakovaně volat, ale nebral to. Nakonec si vypnul telefon. Připadala jsem si jako postava z nějakého absurdního filmu. Další dva týdny jsem nebyla schopná nic dělat. Vzala jsem si dovolenou a schovala se pod peřinu, snažila jsem se to celé nějak vstřebat. Byla jsem na dně a budoucnost jsem viděla jen černě.

Mohlo by Vás zajímat:

Kateřina (27): Pár týdnů po svatbě mě manžel podvedl s družičkou. Tajně jsem je natočila v ložnici a pustila to celé rodině

Tchyně to ještě zhoršila

Potřebovala jsem odpovědi – jak mě mohl opustit jen pár dní po svatbě? Když jsem na tom byla trochu líp, zkusila jsem Ondřejovi znovu zavolat. Marně. Tak jsem se vydala za jeho mámou, v naději, že něco bude vědět.

„Nikdy ti nechtěl ublížit. Jen na to nebyl připravený a neuměl ti to říct. A ty jsi na něj tlačila,“ řekla mi.

Neměla důvod mi lhát. Nikdy mi sice neřekla nic urážlivého, ale ani nemusela – bylo zřejmé, že s naším vztahem nesouhlasí. Její slova mě bodla do srdce. Otočila jsem se a odešla. Doma jsem se znovu rozbrečela. Můj život byl v troskách.

Mohlo by Vás zajímat:

Julie (36): Až po svatbě jsem zjistila o manželovi nepříjemnou věc. Vyžaduje denně teplou večeři, ale já to odmítám

Sundala jsem si růžové brýle

Čas plynul. Rozvod s Ondřejem jsem dotáhla do konce a pomalu jsem na tom všem začala vidět i něco pozitivního. Říkala jsem si, že je vlastně dobře, že se to stalo teď, a ne až po několika letech. Ondřej nebyl zralý na vážný vztah – ale já jsem ty varovné signály ignorovala. Až teď mi to začalo do sebe zapadat.

Záměrně se vyhýbal jakékoli zmínce o dětech. Když jsem nadšeně mluvila o tom, jak jednou založíme rodinu, okamžitě změnil téma. A když jsem se ho zeptala přímo, odpovídal vyhýbavě. Dával tím jasně najevo, že o otcovství nestojí. Do příprav svatby se téměř nezapojoval. Já zařizovala všechno, lítala jsem jak blázen, zatímco on jen přikyvoval. Bylo mu úplně jedno, jak budou vypadat pozvánky, kdo zajistí catering, koho pozveme nebo jaké budou prstýnky. Na rozdíl ode mě z toho nebyl vůbec nadšený.

Pak jsem si vzpomněla na jednu situaci ze začátku našeho vztahu. Kamarádka mi naznačila, že se Ondřej až moc dívá po jiných ženách. „To asi není dobré znamení do budoucna, co?“ nadhodila. A já jen protočila oči a odpověděla, že přehání.

Měla jsem na nose růžové brýle. Teď je všechno jinak, včetně mého pohledu na věc. Snažím se znovu postavit na nohy. I slova jeho matky teď vnímám jinak. Vlastně bych jí měla být vděčná. Probrala mě z letargie. Její slova byla jako ledová sprcha. Věděla, že její syn se na vážný vztah a rodinu prostě nehodí. Věřím, že jednou najdu někoho, kdo bude na manželství připravený. Chce to čas a trpělivost...

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Izabela (37): Po svatbě jsem zjistila, že manžel je nemehlo. Podle kolegyně je to moje chyba

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].