Lucie (28): Doufala jsem v romantického Valentýna. Místo toho mi zavolala milenka mého přítele

Měla jsem takové období, kdy jsem zoufale toužila po blízkosti a pocitu, že jsem pro někoho nejdůležitější člověk na světě. Když se v mém životě objevil Adam, selhala jsem. Zavírala jsem oči před vším, co bylo špatně. Nechtěla jsem vidět varovné signály a ignorovala jsem jeho odtažitost i chlad.

Tereza (27): Těšila jsem se na valentýnské překvapení od přítele. Místo toho přišel šok

Tolerovala jsem jeho pozdní příchody

Ráno na Valentýna jsem se Adama zeptala, zda se večer společně koukneme na film. Jen neurčitě prohodil, že mi ještě dá vědět. A pak zmizel do práce. Zůstala jsem doma sama a snažila se ignorovat neklid, který jsem cítila ve svém srdci. Namlouvala jsem si, že každý vztah má prostě své horší chvilky.

I jeho stále častější pozdní příchody, které omlouval poruchami v systému nebo nečekanými poradami, jsem tolerovala. Snažila jsem se nebýt tou stíhačkou, která partnerovi nedůvěřuje. A tak jsem raději mlčky vařila jeho oblíbenou omáčku na špagety a čekala u stolu, dokud jídlo nevystydlo.

Stanislava (30): Přítel se mnou odmítl slavit Valentýna. Jeho řeči o konzumu a Americe mě opravdu ranily

Místo romantiky přišlo na Valentýna zklamání

Doufala jsem, že Valentýn se jednou stane naší malou tradicí. Protože Adam mé návrhy na večeři v restauraci odmítl s tím, že jde o komerční nesmysl pro hlupáky, rozhodla jsem se to udělat jinak.

Upekla jsem hezký kousek masa s bramborami a oblékla jsem si červené šaty, které měl dřív rád. A pak jsem čekala, až přijde. Z okna jsem sledovala zamilované páry v ulicích a můj optimismus s přibývajícími minutami vyhasínal.

Adam dorazil až po deváté večer. Jen poznamenal, že už jedl v práci a jde si lehnout. Svíčky pomalu dohořely a já zůstala u stolu sama se svým narůstajícím žalem.

Marie (26): Na Valentýna jsem si koupila růže sama, ale přítel mi to nevěří. Teď si myslí, že někoho mám

Pravda, které jsem se bála

Druhý den byl Adam nezvykle pozorný a podal mi dárkovou taštičku. Místo parfému, o kterém jsem celé týdny mluvila, v ní byl jen obyčejný tělový balzám z drogerie za pár korun. Prý proto, že neměl moc času shánět něco lepšího. Byla to slabá náplast za předchozí večer, ale řekla jsem si, že se alespoň snažil.

Tím ale můj zvláštní Valentýn neskončil. Odpoledne se mi na telefonu objevilo neznámé číslo a nějaká žena mi nervózně oznámila, že se s Adamem schází už několik měsíců. Domnívala se, že bych o tom měla vědět. Svět se mi v tu chvíli zhroutil, ale zároveň všechno konečně začalo dávat smysl. Každá výmluva i cizí vůně na jeho saku byly důkazy, které jsem celou dobu odmítala vidět.

Konfrontace byla rychlá a bolestivá. Adam se ani nesnažil zapírat. Prohlásil, že se to prostě „nějak stalo“. Beze slova se sbalil a odešel, čímž prakticky ukončil náš vztah. Dostala jsem tvrdou lekci, že láska nemusí vždy vonět sladce a že nemá smysl slepě věřit vlastním iluzím.

Monika (28): Našla jsem valentýnský dárek, ale nebyl pro mě. Tehdy mi došlo, že můj přítel někoho má

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].