Tereza (27): Těšila jsem se na valentýnské překvapení od přítele. Místo toho přišel šok

Tereza (27): Těšila jsem se na valentýnské překvapení od přítele. Místo toho přišel šok
Zdroj: Shutterstock

Tereza si myslela, že tento rok ji konečně přítel na Valentýna požádá o ruku. Upnula se k té představě tak, až jí sama uvěřila. Viktor se choval zvláštně a ona to přikládala nervozitě pramenící z důležitého životního kroku. Jenže místo zásnub ji čekal šok.

Šárka Žižková
Šárka Žižková 15. 02. 2022 10:00

Když se blížilo sedmé výročí našeho vztahu s Viktorem (31), doufala jsem, že mě konečně požádá o ruku. Ona totiž sedmička je jeho šťastné číslo.

Doufala jsem, že sedmé výročí skončí žádostí o ruku

Výročí našeho seznámení připadá právě na Valentýna. Proto i kdybychom tento svátek slavit nechtěli, nešlo by to. Já s každým přibývajícím rokem, který jsme spolu strávili, doufala, že právě v tento den mě Viktor požádá o ruku. První tři roky jsem byla soudná a věděla, že je na to ještě brzy.

Letos jsem ale cítila, že už je na čase. Sedm let je celkem dlouhá doba na to, abychom o sobě věděli dost. Mně táhne na třicet a pokud jsme chtěli děti až po svatbě, měli jsme nejvyšší čas uvést události do pohybu. Viktor se od začátku února choval tajemně. Často někam volal a dával si pozor, abych ho neslyšela.

Představovala jsem si, jak zařizuje zásnubní prstýnek. Aniž by mi cokoliv naznačil, začala jsem v duchu plánovat naši svatbu. Vymýšlela jsem, koho pozveme, kde se veselka uskuteční a kde proběhne svatební hostina.

Připravovala jsem se na významný večer

Nejvíce jsem se upnula k představě, že máme svatbu také na Valentýna. Určitě bychom totiž dodrželi pověstné do roka a do dne. Tajně jsem se dívala na internet na svatební šaty, abych případně začala hubnout. Dokonce jsem něco naznačila i matce a nejlepší kamarádce. Obě se chichotaly, jak se na svatbu těší.

Na Valentýna ráno mi bušilo srdce jako zvon. Viktor byl zamlklý. Chápala jsem to, byl určitě nervózní z toho, jaká bude moje odpověď, až mě požádá o ruku. Byla jsem na něj záměrně hodná, aby to náhodou nevzdal. Přišel s nápadem: ,,Dnes je Valentýn, sejdeme se po práci u kostela na náměstí a dáme si procházku, co říkáš?“

Zatleskala jsem nadšením a pelášila do práce. Odpočítávala jsem každou minutu pracovní doby. Když se blížil čas odchodu, ještě jsem se upravila, abych v takový den byla krásná. Když jsem přišla ke kostelu, Viktor už tam stál a byl viditelně nervózní. Přišla jsem k němu, ale čekalo mě menší zklamání. Neměl ani květinu.

Místo zásnub přišel rozchod

Vzal mě za ruku, abych nastavila dlaň, a položil mi do ní klíče od našeho bytu. ,,Co to má znamenat?“ Proč mi dáváš klíče od bytu?" divila jsem se. Viktor se na mě podíval a sdělil mi: ,,Rozcházím se s tebou. Klíče ti dávám, protože jsem se dnes i odstěhoval. Mezi námi je konec.

Zalapala jsem po dechu. ,,To je jako všechno? Po sedmi letech vztahu? To si snad děláš srandu?“ křičela jsem na něj. ,,Co jsi čekala? Vždyť jsme jako brácha se ségrou, prostě už tě nemiluju,“ řekl tak, že by to pochopilo i malé dítě. ,,Já myslela, že mě dnes požádáš o ruku a místo toho mi dáváš kopačky? Nechceš to ještě probrat?“ prosila jsem zoufale.

Hlavou udělal gesto, které jasně říkalo, že je po všem. Odešel k autu a nasedl do něj. Když odjížděl, zahlédla jsem, že na sedadle spolujezdce sedí nějaká žena. Tak takhle dopadl můj Valentýn. Myslím, že už ho nikdy slavit nebudu.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Související články

Další články