S Ivetou byl Petr ve vztahu osm let. Za celou dobu se nikdy o dítěti nebavili. A najednou se bývalá partnerka zbláznila před padesátkou. Dobře jí tak. Petr má na vše negativní názor.
S Ivetou jsem na začátku vztahu oslavil svoje čtyřicáté narozeniny. Iveta byla o tři roky mladší. Oba jsme měli dospělé děti z prvního manželství.
Vztah jen pro radost a zábavu
Moje děti žily se svou matkou a já se s nimi vídal příležitostně. Už to byli skoro dospělí lidé a mou přítomnost nevyhledávali. Stačilo jim, že jsme o sobě věděli a byli v kontaktu přes mobil. Iveta měla děti na střední škole. Dost času trávili i u svého otce. Takže jsme měli hodně prostoru pro náš vztah, ale nebydleli jsme spolu.
Vlastně jsme spolu trávili třeba týden, když byly Ivetiny děti u otce, a pak jsme si dávali rande ve městě ve všední den. Nebo jsme byli o víkendu u mě a děti byly samy doma. Zkrátka jsme byli ve věku, kdy jsme si mohli užívat bez omezení. Děti skoro dospělé a ještě jsme nepatřili do starého železa, abychom si nemohli splnit nějaké sny.
Osm let, co nebylo k zahození
Byli jsme s Ivetou osm let. Když jsme slavili její čtyřicáté páté narozeniny, dostala ode mě pobyt v Římě. Ani nevím, jak se to stalo, ale místo toho, abychom si užili toto romantické město v klidu, rozešli jsme se tam. Seděli jsme u večeře a najednou jsme se hádali. Iveta tahala křivdy takovou rychlostí, že jsem si připadal jako nejhorší chlap pod sluncem.
Zvýšeným hlasem mi říkala: „Petře, osm let víš, že bych chtěla společné bydlení. Osm let víš, že toužím po svatbě. Osm let čekám a přizpůsobuji se tvým pravidlům. Peru ti prádlo, vařím ti jídlo a co od tebe dostávám já? Vše si platím a dokonce jsem ti dala větší dárek ke kulatým narozeninám než ty mě. Já tobě luxusní hodinky a ty jsi mi dal poukaz do obchodu v hodnotě, která nebyla ani polovina ceny hodinek. A Řím? Všude prezentuješ, jak jsi mě pozval. Ale zaplatil jsi vlastně jenom letenku a hotel. Ostatní platím já.“
Překvapení po letech mě šokovalo
Hned po příletu z Říma jsme se rozešli a víc se nekontaktovali. Po letech jsem seděl odpoledne v kavárně a díval jsem se na kolemjdoucí. A najednou mě bouchla do očí žena s kočárkem. Iveta. Vyletěl jsem ze židle a zamířil k ní. Hlavou mi běželo jediné. Iveta je o tři roky mladší, takže jí za rok bude padesát. „Ahoj, to je náhoda. Už máš vnouče?“ usmál jsem se.
Iveta se na mě usmála a hrdě prohlásila, že to není vnouče, ale dcera. Zíral jsem na bývalou partnerku. Všiml jsem si prstenu na ruce. „Vidím, že jsi vdaná paní. Dítě v padesáti. Teda ty umíš překvapit,“ řekl jsem. Iveta se urazila a beze slova odešla. Zaměstnala mou mysl na další dvě hodiny. Představa puberťáka a sedmdesátileté matky mě vyděsila. Moje bývalá přítelkyně je regulérní blázen.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].