Josef (65): Těšil jsem se na klidný důchod. Netušil jsem, že mi manželka vyvede takový kousek

Myslel jsem si, že můj důchod bude klidný a předvídatelný. Každý den jsem vstával v sedm, trochu jsem si zacvičil a po snídani jsem si pustil televizi. Jenže moje žena Marie měla o důchodu jiné představy. Začala chodit na zumbu, do divadla a domů se vracela rozzářená jako puberťačka. Znepokojovalo mě to. Celých čtyřicet let jsem rozhodoval o všem já a Marie nikdy neprotestovala. Najednou jsem měl pocit, že mi žena uniká a moje společnost už jí prostě nestačí.

Jana (39): Už nechci být jen služkou svému manželovi a dětem. Stále častěji mám chuť odejít a nikdy se nevrátit

Moje žena se změnila

Jednoho večera, když se Marie chystala ven ve svém oblíbeném červeném kabátě, jsem to už nevydržel. Vyčetl jsem jí, že je věčně pryč. Odpověděla mi s ledovým klidem, že právě proto, že je vdaná, musí chodit mezi lidi. Potřebuje cítit, že vůbec žije.

„Co blázníš? Máš střechu nad hlavou, teplé jídlo, klidný život. Co ti chybí?“ zeptal jsem se zmateně. Marie se na mě jen smutně podívala a řekla, že jí chybí ona sama a že už nechce jen nečinně sedět a sledovat, jak celé dny koukám na televizi.

Pak odešla a já zůstal v tichém bytě s pocitem, že moje žena jen zbytečně dělá drama kvůli nějakým moderním nesmyslům o seberozvoji.

Adam (37): Manželka mě opustila v nejhorším okamžiku. Zjistil jsem, že peníze milovala víc než mě

Žena mě opustila

Další dny přinesly tvrdou realitu. Když jsem musel poprvé sám na nákup do supermarketu, stál jsem před regálem s mlékem jako tělo bez duše. Netušil jsem, které Marie vlastně kupuje.

Po návratu domů jsem na stole našel vzkaz: „Teď si vybírám, jak chci žít já. Ty jsi vybíral čtyřicet let.“ A to nebylo všechno. Marie si odnesla svoje věci, zmizely její krémy i oblíbený hrnek na čaj. Seděl jsem v kuchyni nad suchým chlebem a poprvé mi došlo, že tohle není jen nějaký chvilkový výstřelek. Ona mě skutečně opustila.

Vojtěch (45): Manželka mě opustila kvůli mladšímu muži. Za to ponížení mi zaplatí

Sousedka mi otevřela oči

Ze zoufalství jsem zašel za sousedkou Hanou, kterou jsem dříve spíše ignoroval. Ta mě ale místo útěchy dorazila tvrzením, že Mariin odchod čekala už dávno. Vysvětlila mi, že Marie o problémech v našem manželství mluvila roky. Doufala v nějakou změnu, která však nikdy nepřišla. „Marie nezmizela, ona se jen konečně objevila,“ řekla sousedka klidně.

Nejdřív jsem se chtěl bránit a křičet, že o ničem nevím, ale při pohledu na Hanu mi došlo, že má pravdu. Svou ženu jsem celá desetiletí bral jen jako samozřejmý doplněk svého života. Nestaral jsem se o to, co si myslí, jestli ji něco netrápí.

Luboš (55): Manželka mě opustila kvůli jinému, ale teď se chce vrátit. Jenže já už jsem zvykl na život bez ní

Zůstal jsem sám

Pak jsem zavolal synovi a doufal v mužskou solidaritu. Potvrdil mi ale stejnou věc – máma si stěžovala roky, jenže já každý pokus o rozhovor odbyl mávnutím ruky. Když jsem namítal, že jsem všechno dělal pro rodinu, jen se mě tiše zeptal, jestli jsem to náhodou nedělal spíš pro sebe.

Vysvětlil mi, že máma se neodstěhovala náhle, ale vnitřně ode mě odcházela už velmi dlouhou dobu. Jen jsem byl příliš zahleděný do sebe, než abych si toho všiml.

Zůstal jsem sedět s telefonem v ruce a díval se z okna. Už jsem necítil vztek, jen tíživou prázdnotu. Došlo mi, že jsem celou tu dobu žil v naprosté izolaci a ignoroval potřeby i hlas ženy, která stála po mém boku. Marie se konečně rozhodla žít svůj vlastní život, ve kterém pro mě nezbylo místo. Poprvé jsem skutečně pochopil, co znamená být sám.

Jiří (45): Žena mi pomohla z nejhoršího. Chtěl jsem jí ty zlé časy vynahradit, ale opustila mě

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].