Petra (36): Kamarádka mého přítele se mi zprvu zdála neškodná. Drobné doteky a noční zprávy mě ale přesvědčily o opaku

Příběhy o životě: Kamarádka mého přítele se mi zprvu zdála neškodná. Drobné doteky a noční zprávy mě ale přesvědčily o opaku
Zdroj: Magnific

Petra se seznámila s nejlepší kamarádkou svého nového přítele. Připadalo jí, že je mezi nimi opravdu čistě kamarádky vztah. Jenže pak si začala všímat drobností, které ji utvrdily v opaku

Michaela Hájková
Michaela Hájková 25. 10. 2026 11:30

Jeho nejlepší kamarádka mi připadala zprvu neškodná. Pak se ale něco změnilo a já začala pozorovat určité signály, které k němu vysílá. Vypadá to, že mého kluka platonicky miluje, a nevím, jak se k tomu postavit.

Zdála se mi fajn

Když mě Robert seznámil se svou dlouholetou kamarádkou Kamilou, připadala mi neskutečně sympatická. Holka do nepohody plná vtipných historek. Docela hezká, ale úplně jiný typ, než jsem já. Jelikož se s ní můj přítel kamarádí asi deset let, nehledala jsem tam nic hlubšího.

„Nikdy jsme spolu nic neměli a jsme jen přátelé, to tě ujišťuju,“ řekl mi tehdy hned na rovinu a uklidnil mě. Mám ráda, když si lidi vše vyříkají zavčas. Nerada bych žila v nejistotě a tápala, co mezi nimi bylo. I Kamila vypadala jako klasická kámoška, žádné tajné pohledy nebo zbytečně dlouhé telefonáty, co by mě zanechávaly v nejistotě.

Jenže pak se to nějak změnilo. Další kamarádka mi nasadila brouka do hlavy. „Ta ho tajně miluje. Vím o čem mluvím, sama jsem to prožila.“ Oznámila mi po mojí narozeninové oslavě. Radila mi, abych si dala pozor. Mávla jsem nad tím rukou, ale pak to ve mně začalo hlodat. Šlo o téměř nepostřehnutelné signály.

Něco tam opravdu je

Sem tam se Roberta Kamila dotkne, ale vlastně to dělá ve chvílích, kdy to nedává ani smysl. Nejde o nějakou debatu, kdy by ho žertem plácla. Nebo by ho chtěla nějakým způsobem povzbudit. Párkrát jsem si všimla, že dá na stole ruku tak blízko jeho, že se chvíli dotýkají. On pak vždycky uhne, ale jako by si ani nevšiml.

Když jsem je sledovala o samotě při placení u pokladny, na vteřinku mu položila hlavu na rameno. Anebo mu tuhle napsala večer zprávu. Já ji nečetla, zahlédla jsem jen nějaké slovo a pár teček. Tak nevím, co tam mohlo být, Robert se tvářil neutrálně. Ale ona přeci věděla, že ležím vedle něho. To bylo tak nutné to slovo, ať už jakékoliv, pozdě večer napsat?

Jsem z toho zmatená. Robert žádné její signály neopětuje, maximálně se mi věnuje a vídá se i s jinými kamarády. Jenže Kamila se v našem životě objevuje stále častěji. Chce se se mnou přátelit, ale já jsem ostražitá. Tuším za tím něco jiného. I kdyby mého přítele platonicky milovala a stejně by z toho nemělo nic být, je mi to protivné. Nechci se s ní tolik vídat.

Je to snad povinnost?

Kamila není rodina, nemám přeci povinnost vídat jeho kamarádku, která mě stále tahá někam na skleničku. Jednou jsem neodmítla a bylo to divné. Vyprávěla jsem jí, jak jsem se s Robertem seznámila, a nevynechala jsem detaily. Znatelně ochladla a klepala se jí brada.

Odešla pak na toaletu a dlouho se nevracela. Nechci se dívat, jak se trápí. A už vůbec ne na to, jak se jí nakonec podaří mého přítele zlákat. Když ale budu dělat jakoukoliv žárlivou scénu, vše se obrátí proti mně. Musím vydržet a nechat to plavat.

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].

Vítejte u Ireny Obermannové

Vítejte u Ireny Obermannové

Související články

Další články