Petr (37): Přítelkyně každou chvíli ztropí žárlivou scénu, pak se s pláčem omlouvá. Takový vztah asi nezvládnu

Petr (37): Přítelkyně každou chvíli ztropí žárlivou scénu, pak se s pláčem omlouvá. Takový vztah asi nezvládnu
Zdroj: Unsplash

Petr má svou přítelkyni moc rád a mrzí ho, že propadá záchvatům žárlivosti. Snažil se ji přesvědčit, že se nemá čeho bát, ale bez úspěchu. Pohár jeho trpělivosti už brzy přeteče.

Michaela Hájková
Michaela Hájková 22. 06. 2023 10:00

Eva (29) by byla úplně perfektní, kdyby ji občas nepopadl amok. To začne vyvádět a osočovat mě z nevěry. Druhý den se omlouvá. Jenže se to celé opakuje stále dokola a nemá to konce.

Přítelkyně začala hrozně žárlit

Když jsem Evu poznal, myslel jsem si, že je sebevědomá a rozumná holka. Musel jsem o ni usilovat, nebyla vždycky k mání ani k sehnání. Líbila se mi její nezávislost. Pak jsme spolu začali konečně oficiálně chodit a ona otočila. Najednou si mě hlídala a kontrolovala mě. Její nejčastější věty byly: „S kým to jdeš? Kdy dorazíš? Psala jsem ti celý večer, ani jsi mi neodpověděl na dobrou noc...

V té době jsem se ještě bál, že bych o ni přišel. A tak jsem se omlouval, vysvětloval a snažil se jí odpovídat na každou zprávu, i když to často byly nesmysly. Eva měla v práci víc času než já, proto mi sem tam poslala nějakou větičku nebo pusu. Jakmile jsem neodpověděl do pěti minut, bylo zle.

Jednou na mě čekala v poledne na recepci, napadlo ji totiž, že bychom si spolu mohli zajít na oběd. Zarazilo mě, že mi nenapsala předem. Odpojil jsem se od kolegů a ona se rozhlížela po lidech. Každou kolegyni, kterou jsem pozdravil, Eva zrentgenovala pohledem.

Moje přítelkyně hodně vyšiluje

Měl jsem odjet na teambuilding, načež Eva dostala záchvat pláče. Je prý úplně do očí bijící, jak se tam těším. Podle ní se takové akce většinou zvrhnou. Musel jsem ji utěšovat a ujišťovat, že nemám zájem o žádnou kolegyni.

Pak mi psala omluvné zprávy, jenže jsem neměl čas na ně odpovídat. Večer už jsem měl v mobilu hotový elaborát plný návalů vzteku. Rozhodl jsem se to neřešit, protože by to nemělo smysl. Když jsem se vrátil, omlouvala se mi za svoje chování. Říkal jsem si, že se třeba poučí a příště bude klid.

Netrvalo dlouho a Eva se po srazu s přáteli opět pustila do hysterického křiku. Prý jsem mohl na své bejvalce oči nechat a měl bych se k ní vrátit. Evino sebevědomí je na nule, to už jsem pochopil. Jinak je to ale bezva holka, nechci ji pustit k vodě. Zkoušel jsem si s ní promluvit.

Klid jí vydržel jen krátce

Eva ví, že na své žárlivosti musí pracovat. Chvíli to vypadalo nadějně. Pak ale zase přišel problém a ona po mně doma házela věcmi. Věděl jsem, že pak zkrotne a omluví se, jenže mě to už přestalo bavit.

Budeš se muset srovnat, možná i s odbornou pomocí. Já na tohle nemám,“ oznámil jsem jí druhý den, kdy mi připravila opulentní snídani „na usmířenou“. Té jsem se ani nedotkl. Teď už jen čekám na poslední kapku a ukončím to...

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt

Vendula Pizingerová promluvila o těhotenství ve 48 letech: Lidé mi přáli postižené dítě a smrt

Související články

Další články