Když se řekne prvorepubliková kráska, většinou si každý vybaví Lídu Baarovou, Adinu Mandlovou nebo Natašu Gollovou. Přitom Vlasta Matulová za nimi nijak nezaostávala. Honoráře měla více než štědré, lásku také zažila, ale trápila se. Nejvíce si myslela na Karla Högera, bylo to ovšem jen platonické...
Vlasta Matulová (31. října 1918 až 18. dubna 1989) byla zasloužilou členkou Národního divadla i držitelkou ocenění Zasloužilá umělkyně. Divadlo a televize hrály v její kariéře spíše podružnou roli, věnovala se hlavně filmu.
Lásku k herectví v ní pěstoval tatínek
Herecké, potažmo divadelní, geny předal Vlastě její tatínek, který sice pracoval jako holičský mistr, byl však zároveň nadšeným ochotníkem. Učil ji básně i malé role. Vodil ji také na zkoušky, aby viděla, jak to tam chodí. Pokud ale měla veřejné vystoupení, byl velmi přísný. Muselo to být bez chybičky. Když jí bylo dvaadvacet, získala angažmá v Národním divadle a titulní roli v melodramatu Minulost Jany Kosinové. Tam si ihned získala srdce diváků.
Zpočátku hrála postavy umělkyň. Třeba v Modrém závoji měla rovnou dvojroli - violoncellistku a její sestru sochařku. Po válce se převtělila do rolí zralých žen. A pak přišly budovatelské filmy a postavy dělnic a dalších profesí, jež byly potřebné k budování socialismu. V té době byla její sláva již pouhou ozvěnou dob minulých.
Ledová královna Vlasta Matulová
Byť v herectví excelovala, navenek působila jako ledová královna. Soukromí si chránila a o rozhovory zrovna velký zájem neměla. Jen jednou si postěžovala na své bydlení (po válce žila v činžovním domě zvaném Diamant na Praze 1), že přes neustálý hluk z ulice, prach a smog si může otevřít okno jen nad ránem, kdy je relativní klid. Ale alespoň to měla blízko do divadla.
Její odtažitá povaha možná vycházela ze zážitku z dětství, kdy od maminčina bratra Arnošta Vlašimského dostala darem medailonek s Madonou. Ten mu dal Vlasta Burian, a to za to, že se coby gynekolog staral o jeho ženu Ninu. Ve škole ho ale Vlastě jedna spolužačka strhla z krku se slovy, že takové parády je pro Židy škoda. Budoucí herečka byla přitom pokřtěná a chodila do klášterní školy. S takovou nenávistí se ještě nesetkala. Navíc jí nacisté odvedli maminku i tatínka.
Dvě manželství a tajná neopětovaná láska
Vlasta Matulová byla za svého života vdaná dvakrát, platonicky ovšem milovala Karla Högera. On to měl stejně, ale také si na nic netroufl. Vlasta byla navíc přesvědčená, že by vedle pana dokonalého vypadala jako nicka. Po manželově smrti upadla do depresí.
Na chvíli učila na konzervatoři, aby zahnala černé myšlenky. Nebyla však na to dostatečně trpělivá, a tak raději odešla do důchodu. Zemřela v roce 1989 ve věku sedmdesáti let.
Na Vlastu Matulovou se můžete podívat v komedii Přijdu hned, dnes v 17:05 na FTV Prima, snímky herečky i fotky z filmu najdete v galerii.
Zdroje informací:
Kniha České nebe filmové, Pavel Taussig, nakladatelství XYZ 2018
Kniha První republika Jak žily hvězdy, Blanka Kovaříková, nakladatelství Euromedia Group 2022
Proženy.blesk.cz: Vlasta Matulová - Měla platonický vztah s Karlem Högerem a trpěla depresemi









