Facebook
Instagram
Čas od času každý z nás zažije okamžiky, kdy se mu nic nechce, nic ho netěší a kdy převládá pocit úporné únavy. Naštěstí únava, nepříjemné pocity a neschopnost užívat si života zpravidla dřív nebo později odezní. Někdy bohužel ne, pro postiženého se pak stává každodenní realitou. Psychiatrie tento stav označuje jako anhedonii či anhedonismus.
Pojem anhedonie poprvé popsal francouzský filosof a psycholog Théodule-Armand Ribot jako neschopnost prožívat potěšení. Je opakem hedonie či hedonismu, který znamená chorobnou touhu po slasti.
Porucha emocí
Anhedonie je jednou z poruch emocí, resp. nálad. Psychiatrie ji řadí mezi tzv. neurobehaviorální symptomy. Více než třetina pacientů s depresí trpí i anhedonií. Anhedonie je základním projevem deprese, ale i dalších psychických poruch. Pojí se s některými poruchami osobnosti, posttraumatickým stresovým syndromem nebo schizofrenií. Zaznamenáváme ji u drogově závislých osob.
Při klinickém vyšetření odborníci registrují omezený neverbální projev. Postižený neužívá výrazy tváře, mimiku ani pohyby rukou, omezuje tělesný pohyb. Poznamenána je i řeč. Slovní projev působí monotónně, chybí melodie, tempo, rytmus řeči nebo modulace hlasitosti. V důsledku neschopnosti prožívat pozitivní emoce dochází postupně k izolaci, poklesu sociálních aktivit a mezilidských vazeb.
Mohou za to negativní myšlenky? Někdy ano.
Někteří postižení anhedonii popisují jako strach z emocí. Lidé někdy emoce záměrně potlačují, protože je považují za znak slabosti. Berou emoce jako riziko, kdy nad sebou ztrácejí kontrolu, a to nechtějí připustit.
Chybí-li pozitivní pocity, chybí i motivace něco pozitivního dělat. Člověk s anhedonií ztrácí zájem o cokoliv, nehledá nic, co by mu přinášelo radost. Výzkum vědců z Vanderbilt University přitom zjistil, že anhedonické chování může ukazovat právě na chybějící motivaci a špatné rozhodování. Anhedonie pak postihuje negativně smýšlející jedince, které přeceňují ztráty a rizika. Za neschopnost zažívat pozitivní emoce tedy někdy můžou samotné negativní myšlenky.
Proč bychom své negativní myšlenky neměli nechat být jen tak? To se dozvíte ve FOTOGALERII:
Literatura: Možný, P.; Praško, J. Kognitivně-behaviorální terapie: úvod do teorie a praxe. Praha: Triton, 1999
