Facebook
Instagram
Líná, nespolupracující, podrážděná. To jsou přívlastky, kterými mnohdy častují rodiče i učitelé současnou mládež. Napadlo je ale někdy, že za věčné odmlouvání a únavu mohou jejich biologické hodiny? A že ranní ptáče doskáče možná tak zpátky do postele? Internetový The Guardian ve spolupráci s Nuffieldovým oddělením klinických neurověd v Oxfordu vyvrátil šest mýtů o spánku.
1. Ranní ptáče dál doskáče
Kolik jste takových dobrovolných ptáčat za život potkali? Pokud ne mnoho, máme pro vás vysvětlení. Ti nejkreativnější a nejproduktivnější zaměstnanci si totiž se vstáváním dávají načas. A začínají pracovat později. I proto mezi nimi najdete méně alkoholiků a „závisláků“ na kávě. Zažeňte představu, že nejúspěšnější zaměstnanci se budí ještě za tmy. Je to realita. Ale nanejvýš filmová.
2. Čtyři hodiny spánku je až kam
Ano, zvlášť pro hromadění neurotoxického odpadu. A nedostatkem spánku si po něm vyšlapete přímou cestičku k vyhoření. Či k rychlému konci, neboť způsobuje milion dopravních nehod ročně. Kvalitním spánkem si vytvoříte přirozenou ochranu proti kumulaci těchto jedů. Až se tedy bude váš šéf příště chlubit, jak je produktivní čtyřiadvacet hodin, sedm dní v týdnu, představte si ho o několik let staršího. Vidina, že bude v předčasném důchodu, vůbec není přehnaná.
3. Teenageři jsou pořád bezdůvodně protivní a unavení
„Svět je nespravedlivý,“ zaznívá často z jejich úst. A my jim v tuto chvíli musíme dát za pravdu. Všichni učitelé, rodiče, důchodci či zaměstnavatelé by se měli mít na pozoru, až se na unavenou mládež příště oboří. Ta je totiž může bryskně odpálkovat novou informací: má jiné biologické hodiny. Kvůli nim teenageři a adolescenti ulehávají a vstávají o dvě až tři hodiny později.
Protože to ale současné školství a zaměstnavatelé nereflektují, ukrajují si mladiství v průměru dvě a půl hodiny spánku. Příznivá pro ně není ani předpověď do budoucna. Více než 50 % mentálních onemocnění, jako jsou schizofrenie, psychóza, poruchy příjmu potravy, panické záchvaty, bipolární porucha, se totiž rodí mezi jedenácti a jednadvaceti lety. A v tomto období se zakořeňuje i užívání návykových látek.
4. Práce na směny? Takový je život
Představte si, že je deset hodin a váš partner má podezření na infarkt. Vezete ho do nemocnice a tam zjistíte, že jsou k dispozici dva lékaři. Prvnímu za pár okamžiků končí čtyřiadvacetihodinová směna, druhý je teprve na cestě. Kterého si vyberete?
Rozhodování by mohl usnadnit výzkum instituce Harvard Medical School, která sledovala výkon jejích lékařů během čtyřiadvacetihodinových směn. Výsledky byly šokující. Zatímco stážisti udělali o 36 % více chyb než ti odpočatější, 74 % konzultantů pracujících nepřetržitě celý den vykazovalo známky vyhoření nebo deprese. V závěrech tak výzkumníci jednoznačně podpořili následující rovnici: kratší směny a efektivněji naplánovaný odpočinek přináší lepší výsledky.
5. Dřívější večerka a probuzení přispívá ke zdraví, bohatství a moudrosti
Skřivani si brzy dolétnou pro obezitu, cukrovku, kardiovaskulární onemocnění, vysoký krevní tlak, vyčerpání, podrážděnost, úzkosti, deprese, frustraci, vztek. A to vše začnou s největší pravděpodobností řešit stimulanty, sedativy a alkoholem. Nelítostná prognóza pro všechny, kteří touží po kvalitnějším životě a lepším pracovním výkonu.
6. Ložnice je nejlepším útočištěm
Překročením prahu do vlastního pokoje z nás padá stres a nabalují se touhy po odpočinku. Hrajeme počítačové hry, čteme zajímavé články na internetu nebo sledujeme oblíbený seriál. Technologie nás často doprovázejí až do samotného závěru dne – a někdy při jejich používání i usneme. Tím se ale oblíbená kratochvíle může rychle změnit v nebezpečnou. Nadměrné záření z displejů telefonů, tabletů či televizí zásadně narušuje kvalitu našeho spánku, a přispívá tak k onemocněním zmíněným v bodech výše. Jen v tichém, tmavém a chladnějším zázemí se vyspíme „dorůžova“.
