Facebook
Instagram
Renatin otec je už dlouhá léta alkoholik. Mladá žena proto váhala, zda ho vůbec seznámit se svým snoubencem. Když se ale schylovalo ke svatbě, oba muže vzájemně představila. A začaly se dít věci.
Zatímco já nechtěla tátu na svatbu vůbec zvát, Honza byl jednoznačně pro, aby mě odvedl k oltáři. Že to nebyl úplně nejlepší nápad, se ukázalo už týden před svatbou, kdy si táta v opilosti zlomil ruku.
Snoubenec toužil poznat mého otce
S Honzou jsme se po třech letech zasnoubili a svatbu jsme naplánovali hned za pár měsíců. Jelikož jsme ještě neznali všechny příbuzné, rozhodli jsme se předat oznámení osobně a rovnou se doseznámit s rodinnými příslušníky toho druhého. Byla ostuda, že Honza ještě neviděl mého otce. Nebylo to však jednoduché, ani já se s tátou často nevídala.
Táta je už dlouhé roky alkoholik, snažila jsem se mu jednu dobu pomoct. Tahala jsem ho domů z hospody, půjčovala mu peníze nebo ho vezla do nemocnice na zašití rány na čele. Nechtěla jsem ho původně s Honzou seznámit, ale přítel se toho nebál.
Zazvonili jsme u táty, ale nebyl doma. Hned mi došlo, že tím pádem sedí v hospodě na rohu. Už z dálky jsem ho viděla s kumpány na zahrádce. Poznala jsem, že ještě není úplně zlitý, takže nás bude vnímat. Honzu hned familiérně poplácal po zádech a nabízel mu panáka. Pak řekl, že by mě rád odvedl k oltáři. Nevěděla jsem, co na to odpovědět.
Máma byla jednoznačně proti
„Táta byl celkem v pohodě, třeba by to zvládl,“ namítl můj snoubenec. Hned jsem mu vysvětlila, že táta se pak určitě válel na zemi nebo minimálně sakem vytřel veškerou omítku cestou domů. A to už v osm večer. Déle můj otec většinou nevydržel, obvykle začal pít už po poledni.
Bála jsem se, že by mi udělal na svatbě ostudu, a moje matka mě v tom utvrdila. Prý bych byla naprostý blázen, kdybych ho tam pozvala. „Hele, třeba to bude pro tátu šance, jak se dát dohromady. Ukázat ti, že je tu pro tebe,“ řekl mi Honza a já s ním nakonec souhlasila. Tátu jsem pozvala s tím, že mě povede k oltáři.
Připravila jsem si raději plán b, kdyby nedorazil anebo by bylo nutné ho někam „odklidit“. Bohužel se rád opíjel hlavně ve chvílích, kdy se děje něco důležitého. Nedorazil tak na moje narozeniny nebo společné Vánoce roky po rozvodu. Stejně jsem mu dala druhou šanci a málem jsem se zhroutila, když mi zavolal týden před svatbou jeho kamarád.
Otec nakonec moji svatbu stihl
Prý skončil v nemocnici, ale není to tak vážné. Jen zlomená ruka. Nevěřila jsem, že tohle dopadne dobře. Ve svatební den se však objevil. Vypadal značně pomuchlaně, ale bylo vidět, že se snažil dát do „pucu“. Když mě vedl k oltáři, třásl se dojetím ale možná to byly jen abstinenční příznaky.
Zdržel se přes oběd, choval se slušně a mile a pil jen vodu. Odcházel mezi prvními, neměla jsem mu to za zlé. Loučila jsem se s ním velmi dojatá a řekla mu, že je to ten nejlepší dárek za dlouhé roky. Kéž by mu to vydrželo.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
