
Nina věděla, že její budoucí tchyně není zrovna jednoduchá povaha. Často bývala rýpavá a nešetřila urážkami. Tuto svou stránku předvedla i na svatbě.
Když Lukáš týden před svatbou prohlásil: „Jestli máma něco předvede, naložím ji do taxíku a pošlu okamžitě, klidně i násilím, domů,“ přesvědčovala jsem ho, že určitě nebude tak zle.
Jeho rodiče jsou řadu let rozvedení, otec žije v Německu a kvůli vážným zdravotním problémům nemohl na svatbu přijet. Bylo mi Lukáše líto, o tátovu přítomnost stál, o matčinu nikoliv. Měl s ní špatný vztah a nebyl jediný.
Tchyně dokáže být hodně zlá, rýpavá a někdy vysloveně zákeřná. A když se napije, je vše ještě horší. Přesto jsem věřila, že se na svatbě ovládne. Ale už během oběda mi došlo, že jsem byla naivní.
Tchyně začala urážet mě i mou rodinu
Nejdřív si vzala na mušku mě. Když jsem si šla pro zákusek, prohlásila před ostatními: „Nino, nepřeháněj to, ty šaty nejsou nafukovací.“ Později poznamenala, že některé nevěsty by měly mít povinně závoj, protože alespoň trochu schová nedostatky. Snažila jsem se to ignorovat. Byl to můj svatební den a nehodlala jsem jí udělat radost scénou.
Pak začala šít v podobném duchu do mé maminky. Komentovala její šaty, jejich délku i vhodnost vzhledem k její postavě. Maminka je plnější, ale rozhodně není obézní. Navíc je po vážné nemoci a všichni jsme rádi, že se zotavila bez následků. Své výlevy ukončila průpovídkou: „Jaká matka, taká Katka!“
To už jsem viděla, jak Lukáš rudne. Jenže bylo ještě hůř. Tchyně si dala další skleničku a začala nahánět mladší muže. Mého bratrance začala objímat, nutila ho tančit a jednomu Lukášovu kamarádovi sedla dokonce na klín. Když ji taktně odstrčil, smála se a pronesla: „Neboj, hošíčku, já tě nekousnu!“ Bylo mi za ni příšerně trapně.
Lukášovi došla trpělivost
Vrchol přišel večer u baru. Tchyně začala vyprávět, že jsem Lukáše do svatby dotlačila a že si mě bere jen proto, že už je ve věku, kdy člověk sleví z nároků. Pak dodala, že stejně čeká, kdy se rozvedeme. Bylo to naprosto nevhodné.
Tentokrát Lukáš zasáhl. Přišel k ní a úplně klidně řekl: „Mami, dost. Pojedeš domů!“ Zavolal taxík a během deseti minut byla tchyně pryč. Manželovi se naštěstí podařilo ji zpacifikovat potichu a bez velké scény, ale i tak si toho pár lidí všimlo.
Urážela nás ještě druhý den
Přiznávám, že když odjela, velmi se mi ulevilo. „Já jsem věděl, že to udělá. Mám chuť s ní skončit,“ řekl. Bylo mi ho líto. Nepamatuji si, kdy by od své mámy zažil něco hezkého, vlídného či milého. A to se opravdu snažil!
Druhý den mu poslala několik dlouhých zpráv. Tvrdila, že je moje rodina „nafoukaná banda“ a že jsem jí zničila vztah se synem. Luky s ní opět trpělivě komunikoval, obdivuji ho, že mu to ještě stojí za to.
„Máma je osamělá a v podstatě nešťastná. Nikdo ji nemá rád, čemu se tedy naprosto nedivím. Právě proto ji nechci úplně opustit,“ řekl mi. Chápu ho, je to jeho máma. Ale já už se s ní vídat nechci.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].




