Roman (55): Dárek, který jsem dal tetě, se mi po dvou letech vrátil. S tisícovkou, kterou nikdo neobjevil

To, co se mi stalo, odráží povrchnost naší rodiny. Člověk někomu něco daruje, a dotyčný to ani nerozbalí. Udělá z dárku putovní záležitost.

Štěpánka (38): Chtěla jsem ho překvapit krásným dárkem. Jeho sobecký požadavek mě ale hluboce ranil

Dárek změnil dvakrát majitele

Před dvěma lety jsem daroval své tetě knihu, kterou jsem hezky zabalil do balicího papíru. Kniha měla nevšední rozměr a připomínala bonboniéru. Abych tetě trochu přilepšil, vložil jsem do knihy i tisíc korun. Teta na oslavě před námi dárky nerozbalila. „Moc vám všem děkuji a až budu mít klid, tak si dárky prohlédnu,“ uzavřela oslavu.

Měl jsem za to, že teta dárek otevřela, a že ji potěšil. Neřešil jsem to. Za pár měsíců jsem byl pozván na další rodinnou oslavu, kde jsme se opět vřele objímali a povídali si několik hodin. V naší rodině vládne podivná nálada. Vnímám, jak se umíme sejít jen občas, a pokaždé je to výhradně na nějaké rodinné oslavě.

Lukáš (20): Když mi dal táta auto, byl jsem nadšený. Pak jsem ale pochopil jeho úmysl a začal ho nesnášet

Rodinná oslava plná přetvářky a úsměvů

Občas se naše hovory zdají být formální, a často mám pocit, že k sobě nejsme upřímní. Například od tety vím, že moje sestřenice prochází vleklou manželskou krizí, ale před námi hraje sestřenice divadlo o tom, že manžel opět nemohl na oslavu přijít, a že je spokojená. Nikdo se sestřenice přímo nezeptá na skutečný stav. Všichni mlčíme a čekáme, zda kápne božskou.

Letos jsem pořádal rodinnou oslavu já. Měl jsem padesáté páté narozeniny. A tak jsem upekl vepřová kolena a žebra, nechal jsem si upéct dorty v cukrárně, a rodinu pozval na oběd s posezením. Jsem rozvedený, a tak jsem rád, že se umíme sejít, i když mám k rodině velké výhrady. Ale nejsem naivní, problémy jsou v každé rodině, a je na členech, jak moc tolerantní jsou.

Jolana (42): Dnes už vím, jak ušetřit za dárek. Přítelova strategie mě šokovala

Dárek, který mi byl víc než povědomý

Jako poslední dorazila moje sestra. Je to vtipná žena, a tak její blahopřání bylo odrazem jejího stylu. Smál jsem se při každém jejím slovu. Když skončila, předala mi povědomý balíček. Byla to kniha, kterou jsem před dvěma lety daroval tetě. Ta dárek evidentně ani nerozbalila, jelikož podle velikosti a tvaru usoudila, že je to bonboniéra.

A poslala dárek dál do oběhu. Dárek dostala moje sestra, která se taky neobtěžovala dárek rozbalit. A tak se stalo, že se mi dárek vrátil v původním obalu a s tisícovkou vevnitř. Nekomentuji to. Chápu, že sladkosti jsou dál posílány běžně. Chápu, že ne s každým dárkem se člověk zavděčí. Ale toto je vrchol. Směju se tomu, a tisícovku si nechám. Nikdo ji neobjevil, a tak skončila nakonec u svého původního majitele.

Miloš (45): Můj pubertální syn vydělal za týden víc než já za měsíc. Cítil jsem, že něco není v pořádku

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].