Lukáš (20): Když mi dal táta auto, byl jsem nadšený. Pak jsem ale pochopil jeho úmysl a začal ho nesnášet

Když mi táta oznámil, že mi koupí auto, myslel jsem, že je to nejlepší dárek, jaký jsem mohl dostat. Připadalo mi, že mi tím ukazuje důvěru a dává mi víc svobody. Těšil jsem se, že provezu kámoše a budu se moct kamkoli dostat. Ale ukázalo se, že táta měl jinou vizi.

Radana (25): Roky jsem nedokázala rodičům přiznat, že nestuduji vysokou. Když to prasklo, zničilo to náš vztah

Připomínal mi, že on platí

Hned první dny se ukázalo, že táta chce vědět všechno. Chtěl vědět, kam pojedu a v kolik se vrátím. „Jen se chci ujistit, že jsi v bezpečí. Nezapomínej, že benzín a pojištění ti pořád platím já.“ Snažil jsem se to chápat, protože jsem si uvědomoval, že bez něj bych na auto neměl. Ale postupně začal překračovat hranice.

Zkoušel jsem jednou odvézt kamarády na výlet a táta mi to zakázal. Tvrdil, že to není taxík a že riskuji nehodu. Pokaždé, když jsem auto umyl nebo natankoval, zdůraznil, že je to hlavně jeho vůz a já bych měl být vděčný, že ho můžu používat. Začal jsem se cítit v pasti.

Lenka (33): Táta si myslí, že můj manžel je podpantoflák. Vyvolává kvůli tomu v rodině hádky

Nenechal mě nikam jet

Nejhorší bylo, že kontrola šla dál. Volal mi během jízdy, abych mu řekl, kde přesně jsem. Jednou mi dokonce prohlížel palubní počítač, aby zjistil, kolik kilometrů jsem najel. Byl jsem dospělý, ale cítil jsem se jako malé dítě, kterému někdo stojí za zády a sleduje každý jeho krok.

Čím víc se snažil mít všechno pod dohledem, tím víc ve mně rostla frustrace. Auto, ze kterého jsem měl ze začátku radost a těšil se na svobodu, bylo najednou svazující. Musel jsem ho umýt, když mi řekl, dotankovat, když mi řekl. Všechno podle něho.

Přestal jsem v něm jezdit pro radost, připadalo mi, že s každým nastartováním podepisuji neviditelnou smlouvu o mojí podřízenosti. Po nějaké době to už nebyla jen otrava nebo nepříjemný pocit. Začal jsem tátu nenávidět. Ne kvůli autu samotnému, ale kvůli tomu, že mi ukázal, že všechno, co mi dá, je ve skutečnosti způsob, jak si mě připoutat.

Další příběhy ze života →

Filip (18): S mámou jsme se nastěhovali k jejímu příteli a jeho partnerce. To peklo se nedalo vydržet