Lenka (33): Táta si myslí, že můj manžel je podpantoflák. Vyvolává kvůli tomu v rodině hádky

Nikdy by mě nenapadlo, že zrovna můj otec bude tím, kdo naruší jinak klidný rodinný život. S manželem jsme spolu víc než deset let. Není to vždycky dokonalé, ale myslím, že jsme našli způsob, jak spolu fungovat. Nepotřebujeme se překřikovat ani si dokazovat, kdo má navrch. Oba se snažíme být k sobě ohleduplní, hledáme kompromisy a většinou se domluvíme rychle.

Simona (25): Otec mi zavolal po patnácti letech. Řekl mi něco, co mi vyrazilo dech a teď nevím, komu mám věřit

Tátovo rýpání přerostlo v ostrou hádku

Jenže pro mého tátu je to důkaz, že si manžela vodím na provázku. Začalo to nenápadnými poznámkami, že je moc měkký a že by si měl dupnout. Já se tomu snažila smát a brala to jako tátův staromódní pohled na věc. Ale napětí se stupňovalo, až to vyústilo v otevřenou hádku mezi nimi dvěma.

Byli jsme všichni na obědě u našich. Táta se pustil do manžela, že mě poslouchá na slovo a že se nechává ovládat. „Chlap má být hlavou rodiny, a pokud ustupuješ, ztrácíš respekt. Hlavně můj,“ burácel. Manžel se mu snažil klidně vysvětlit, že to tak necítí, že prostě děláme věci po svém a že mu vyhovuje, když děláme rozhodnutí společně. Jenže táta to bral jako slabost a urážku vlastní představy o tom, jak má fungovat rodina.

Hana (20): Po úraze jsem chvíli nemohla mluvit. Ticho vneslo do naší rodiny harmonii, kterou jsme neznali

Nedokážeme s tátou normálně mluvit

Seděla jsem tam a měla pocit, že se mi bortí pečlivě vystavěný obraz mého otce. Místo podpory slyším odsuzování a výčitky. Přitom bych čekala, že když vidí, že jsme šťastní, bude rád. Ale on trvá na tom, že to takhle není normální a že já bych se měla manželovi ve všem přizpůsobit, jako to dělala celý život máma.

Od té hádky naše vztahy hodně ochladly. Táta mi dál opakuje, že mě manžel příliš poslouchá, a já mám pocit, že čím víc se snažím vysvětlit, že u nás vládne rovnováha a ne jednostranné podřizování, tím méně mi věří.

Mrzí mě to. Manžela miluju a že náš způsob fungování není špatný. Jen bych si přála, aby to můj otec dokázal respektovat. On může mít na život názor, jaký chce. Já mu nikdy neříkala, jak má žít, ačkoli jsem s ním nesouhlasila. Kéž by pochopil, že jsem prostě šťastná a měl z toho radost.

Další příběhy ze života →

Dáša (29): Po škole jsem dostala prestižní místo, kde jsem nic nemusela. Až po letech jsem se dozvěděla proč