Sabina (46): Manžel nás po letech vytáhl na hory, ale choval se jako cizinec. Netušila jsem, že má tajný plán

Po několika letech manžel přišel s tím, že pojedeme na hory. Divila jsem se. Nikdy nebyl moc lyžař, děti jsem na lyže brala většinou já s kamarádkou nebo s mým tátou. Ale když se rozhodl, že si uděláme prodloužený víkend na horách, nic jsem nenamítala. Proč bych nechtěla rodinný víkend?

Veronika (44): Maminka má zvyky ze staré školy. Na rodinném výletě jsem si připadala jako malá holka

Všechno bylo na mě

Vyjeli jsme ve čtvrtek po práci. Bylo po páté, děti jedly sušenky z benzínky a auto bylo plné tašek, protože manžel trval na tom, že si každý ponese věci sám. Cestou jsme se začali hádat, protože jsem se ho zeptala, jestli zkontroloval počasí, jak bude a jestli máme řetězy, takže zbytek cesty proběhl spíš v tichu.

Chata byla menší, než vypadala na fotkách. Dvě postele, palandy, studená podlaha. Manžel odnesl batohy dovnitř a hned se začal zabývat tím, kde zaparkuje. Děti se mezitím hádaly o horní postel a já hledala v tašce pyžama. Zjistila jsem, že jedno zůstalo doma. Manžel se na mě podíval způsobem, který znám z let, kdy jsme ještě neměli děti – jako by si dělal poznámku.

Ráno šel běhat. Já oblékala děti, vařila čaj, řešila mokré boty a to, že mladší nechce jít ven. Na lyžování to nebylo, ale šli jsme na túru. Celou dobu šel pár metrů před námi. Zastavil se jen, když se někdo rozplakal, nebo když bylo potřeba rozhodnout, kudy dál. Ale choval se jinak. Vždycky jsme všechno řešili spolu, ale najednou nechával všechno na mě.

Jirka (52): Rodinné setkání na horách je pro všechny velký stres, přesto ho organizuji každý rok

Prý to sama zvládám

Odpoledne začalo pršet. Došla nám voda, vařič nefungoval a starší dítě během túry uklouzlo na blátě, a všechno venkovní oblečení jsem musela přeprat. Manžel seděl na lavičce pod střechou a psal něco do telefonu. „Mohl bys mi třeba s něčím pomoct? Nebo tady budeš celou dobu sedět? Je to rodinný víkend, ne?“ Jen se na mě tak divně podíval, ale nezvedl se.

Večer jsme jedli těstoviny z jednoho hrnce. Děti usnuly brzy. Manžel vytáhl z batohu složku s papíry, které jsem nikdy předtím neviděla. Neříkal nic, jen je předkládával. Když jsem se ho zeptala, co to je, jen se ušklíbl a schoval je. Zatím jsem si společný víkend moc neužívala. V neděli jsem se nemohla dočkat, až budeme doma.

Po pár týdnech manžel znovu vytáhl tu divnou složku a položil ji přede mě. Prý si to mám projít a podepsat, kde jsou štítky. Byla to žádost o rozvod. Když jsem nechápala a dívala se na ty papíry jako blázen, řekl mi, že ten víkend na horách jsem zvládla v podstatě sama, tak určitě zvládnu i zbytek života.

Zuzana (31): Odjeli jsme si užít poslední klidný víkend. Nakonec jsem porodila ve vánici s radami na telefonu

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].