Šarlota (35): Manžel mi nikdy nedal kytku. Mrzí mě to, ale naučila jsem se hledat lásku v jiných gestech

Až mi dá někdy manžel květiny, budu nejspíš podezřívavá. On mi totiž nikdy žádnou kytku nekoupil, prostě na to není. Bývalo mi to líto a pak jsem musela uznat, že mu jdou mnohem lépe důležitější věci.

Lucie (29): Manžel ignoroval naše výročí svatby, a tak jsem si koupila dárek sama sobě. On se ale šíleně urazil a vypadá to na rozvod

Čekala jsem romantiku

Pamatuju si svoje první narozeniny, které jsem slavila s manželem. Přišel domů pozdě z práce, v ruce igelitku s rohlíky a mlékem. Žádná růže, žádná romantika, žádný dort. Dal mi pusu a slíbil, že mě vezme o víkendu na výlet, což se nakonec stalo. Ale na výlety jsme jezdili každý víkend.

Čekala jsem, že nějaká romantika přijde třeba později – že se ještě rozkoukává. Jenže nepřišla nikdy. Roky jsem se tím docela trápila. Sledovala jsem kamarádky, jak se chlubí pugéty na sociálních sítích, a já jim potají záviděla. Věřila jsem, že absence květin znamená, že nejsem dost milovaná. Připadala jsem si přehlížená a zbytečná, jako kdybych si romantiku nezasloužila.

Mluvila jsem o tom i s kamarádkami. Některé kroutily hlavou, jiné mě utěšovaly, že chlapi prostě na gesta nejsou. „Buď ráda, kytky často znamenají špatné svědomí,“ doslechla jsem se dokonce. Já ale cítila zklamání pokaždé, když se blížilo výročí nebo svátek, a já si v duchu říkala: „Třeba letos…“ Jenže nepřišlo nikdy nic. Ani pampeliška utržená před domem. Přeci si o kytku sama neřeknu?

Lucie (29): Manžel ignoroval naše výročí svatby, a tak jsem si koupila dárek sama sobě. On se ale šíleně urazil a vypadá to na rozvod

Začala jsem to chápat

Zlom nastal, když se nám narodilo první dítě. Já byla vyčerpaná, nevyspalá a v šestinedělí se cítila hrozně. A manžel, i když mi nedal kytku jako zbytek rodiny, každý den vstával k malé, aby mi dopřál aspoň hodinu spánku navíc. Připravil snídani, pral, nosil domů obědy, protože věděl, že nemám sílu vařit.

Začala jsem chápat, že tohle jsou jeho formy lásky a mnohem důležitější než řezané květiny. Že mě miluje, jen to neumí projevit klišé způsoby, které jsem si vysnila z filmů a časopisů. Co vypadají pěkně na instagramu. Postupně jsem se přestala fixovat na růže ve váze a naučila se vnímat tyhle nenápadné i nápadné projevy.

Bylo to pro mě těžké, protože hluboko uvnitř jsem pořád toužila po symbolickém gestu. Šperky k výročí nebo vyznání lásky pod rozkvetlou třešní, to je můj sen. Ale s časem a zkušenostmi jsem pochopila, že hodnotnější než květiny a cetky nebo prázdná slova jsou jeho činy, které mi ulehčují život.

Sára (20): Myslela jsem, že manželství mých rodičů je dokonalé. Pak jsem zjistila, co znamenají květiny, které táta mámě nosí

Našli jsme si vlastní jazyk lásky

On mi asi nikdy nepřinese kytici, ale opraví lampu, než si o to stihnu říct. Protože mžourám u knížky bez správného osvětlení. Nekoupí mi šperk, ale přiveze kafe a koláček z mé oblíbené kavárny, když ví, že mám těžký den. Není to muž, který by mi šeptal komplimenty, ale je to ten, kdo mě obejme třeba když myji nádobí a řekne: „Co bych si bez tebe počal.“

Samozřejmě jsou chvíle, kdy mě bodne u srdce – třeba když kolegyně dostane obrovskou kytici k narozeninám. Ale dnes už to nevnímám jako selhání. Vím, že nám možná chybí povrchní romantika, ale máme pevné partnerství, které stojí na každodenních maličkostech. A to je pro mě nakonec víc. Květiny si kupuji sama, jak je to v té písničce.

Další příběhy ze života →

Amélie (34): Manžel mě zahrnoval drahými dárky. Jednoho dne jsem ale zjistila, odkud se berou