Lenka (36): Pro partnera budu vždy ta druhá. Jeho bývalá žena má pořád přednost

S Tomášem nás seznámila naše společná známá. Takže jsem dopředu všechny důležité informace věděla. Tedy i to, že je čerstvě rozvedený. Měla jsem z toho trochu strach, ale vypadalo to, že je s tím srovnaný a o svém předešlém vztahu se nechtěl vůbec bavit. Naivně jsem si myslela, že se bude starat jen o svého syna. Ale to jsem se dost spletla. Netrvalo dlouho a došlo mi, že i se svou exmanželkou zůstali dobří přátelé a řeší často spolu spoustu věcí...

Marek (41): Mstivá exmanželka mě nenechá dýchat. Jakmile zjistila, že jsem dostal prémie, začala mi vyhrožovat soudem

Musí ji pořád zachraňovat

Samozřejmě jsem věděla, že se komunikaci s bývalou ženou nevyhne, když mají společného potomka, ale tohle jsem tedy nečekala. Co vím z okolí, vztahy mezi exmanželi bývají často napjaté a někdy i plné nenávisti. To se v tomhle případě nekoná. Vypadá to spíš, že se nikdy opravdu nerozešli...

„Musím za Evou,“ řekl mi Tomáš jednou večer a chystal se k odchodu.

„Proč?“ zeptala jsem se.

„Má problém s autem. Volala mi, že jí nenastartovalo a potřebuje odvézt svou mámu do nemocnice,“ odpověděl jako by nic.

Podívala jsem se na něj nevěřícně. „A proč jí nepomůže někdo jiný? Třeba její nový přítel?“

„Protože už spolu nejsou. A tak požádala o pomoc mě,“ pokrčil rameny a bral tuto konverzaci za uzavřenou. Prostě mi to jen oznámil a odjel.

Cítila jsem, jak ve mně narůstá vztek. Nebylo to zdaleka poprvé, kdy něco jeho syn nebo exmanželka nečekaně potřebovali. Pořád jsem musela být ta, co má mít pochopení.

Jaromír (53): Moje bývalá manželka se má podezřele dobře. Asi budu muset požádat o snížení alimentů na děti

Nedokážu to v sobě pořád dusit

„Tomáši, já chápu, že máte syna a snažíte spolu vycházet. Ale proč jí pořád chovášse, jako by byla stále tvoje žena?“ vyjela jsem na něj.

Tomáš se na mě podíval, jako bych právě řekla něco absurdního. „Lenko, přece se nemusíme po rozvodu nenávidět. Eva je fajn, máme společnou minulost a hlavně syna. Tak proč bych jí nemohl pomoct?“ odpověděl mi s klidem. A ještě rýpavě dodal: „Už jsi zblblá z těch všech seriálů, kde je samá nevěra a nenávist, viď?“

To mě fakt dorazilo a připadala jsem si si jak hloupá husa. Copak to nechápe? A vidí mě jen jako žárlivou zoufalku?

„Protože já jsem teď tvoje partnerka!“ vybuchla jsem. Ujistil mě, že mě miluje a nemám se čeho obávat. Ale samozřejmě mě to neuklidnilo. Když je Eva tak fajn a přátelská, proč s ní tedy nezůstal?

Jenže už jsem nenašla odvahu se na to vyptávat. Myslím, že už jsem se ponížila dost. Každé jeho setkání s exmanželkou ve mně vyvolávalo pochybnosti. A jsem pak samozřejmě dost protivná. A nedokážu to v sobě pořád dusit.

Emilie (35): Partner si stěžoval, jak ho exmanželka týrala. Své vyprávění ale překroutil, aby mě dostal do pasti

Další dítě zatím nechce

Už jsem byla zoufalá, a tak jsme se se vším svěřila kamarádce. Poradila mi, ať se nezabývám jeho minulostí a zaměřím se na naši budoucnost. Jinak se z toho zblázním. A tak jsem dala na její slova.

„Možná by se to změnilo, kdybychom měli vlastní dítě,“ nadhodila jsem jednou. Přeci jen jsme spolu byli už rok a půl a já mám nejvyšší čas na mateřství.

Jenže očekávané nadšení se u Tomáše nedostavilo. Zarazil se a povídá: „To víš, že bych chtěl ještě jedno dítě. Jen vím, že je to také spousta starostí a chtěl bych si chvíli užívat.“ Ten večer jsme se dost pohádali. Řekla jsem mu, že je sobecký a že by se už konečně mohl rozhodnout, co chce. On mě pak nazval hysterickou žárlivkou a půl dne jsme spolu nemluvili.

Alice (57): K mému příteli se nastěhovala jeho bývalá žena s tím, že nemá kde bydlet. A on s tím klidně souhlasil

Pořád naivně věřím

Nakonec mě zas ale svými sladkými řečmi ukecal. A mně došlo, že ho příliš miluji na to, abych to ukončila. Pořád totiž doufám, že i náš čas přijde. Snažím se být tedy rozumná a trpělivá, ale žárlivost mi to kazí. Snad toho všeho nebudu jednou litovat.

Marek (45): Tušil jsem, co je moje exmanželka zač. Jakých křivd se ale dopustí na naší dceři, to jsem opravdu nečekal

Názor vztahové odbornice

Tenhle příběh je o očekávání - o tom, jaký si Lenka představovala vztah a jaký ve skutečnosti má.

Na začátku věřila, že vstupuje do něčeho nového. Do vztahu, kde minulost zůstala uzavřená a kde budou dva lidé budovat něco spolu. Jenže postupně zjišťuje, že to tak není. Tomáš má se svou bývalou ženou blízký, funkční vztah a bere jako samozřejmé, že jí pomůže, kdykoliv je potřeba. Neřeší to, nevysvětluje, prostě tak funguje.

Tady se jejich představy začínají rozcházet. Lenka se v tom vztahu necítí jistě. Ten pocit, že vedle vás stojí muž, v jehož životě je stále velmi důležitá jiná žena, se nedá dlouhodobě přehlížet. Zvlášť když se ty situace opakují a Lenka je z toho postupně čím dál víc rozčarovaná.

Zároveň je ale fér říct, že Tomáš to má takto nastavené od začátku. Jeho bývalá žena pro něj není uzavřená kapitola, ale součást života a nic nenasvědčuje tomu, že by to chtěl měnit. Lenka tak stojí před realitou, která se s její představou o vztahu míjí.

Myšlenka, že by společné dítě mohlo situaci uklidnit, je pochopitelná. Když se člověk necítí jistě, přirozeně hledá něco, co vztah upevní. Jenže dítě takovou nejistotu nevyřeší. Spíš ji časem ještě víc odkryje.

Navíc je zřejmé, že každý z nich je v jiné životní fázi. Lenka řeší čas a mateřství, Tomáš už jednu zkušenost má a zjevně necítí stejný tlak. I to je rozdíl, který se nedá přehlédnout.

Zůstává tak otázka, jestli se Lenka dokáže smířit s tím, jak ten vztah vypadá teď. Ne jaký by mohl být, ale jaký skutečně je. Právě v tomhle bodě se většinou ukáže, jestli má šanci fungovat i dál.

Pavlína Šalamounová, vztahová mentorka, vede individuální online rozhovory se ženami, které chtějí lépe porozumět sobě, svým vztahům a tomu, co v životě skutečně potřebují. Pomáhá jim ujasnit si hranice i jejich osobní rozhodnutí. Více info se dozvíte zde.

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].