Tomáš (33): Moje žena se po porodu změnila k nepoznání. Stydím se za její mastné vlasy a vytahané oblečení

Když se ohlédnu zpět na to, jaká Klára bývala, je mi to líto. Vím, že každý se postupem času nějak mění, ale tohle jsem opravdu nečekal. Klára o sebe dbala, s oblibou nosila sexy šaty a boty na podpatku. Prostě jí to slušelo a já na ni byl pyšný. Dokonce jsem měl radost, že se za ní jiní chlapi otáčejí. A dnes? Její denní uniformou se staly vytahané tepláky, mastné vlasy a tričko se skvrnami.

Matyáš (36): Bojím se, že mateřská udělá z mé ženy alkoholičku. Ona ale tvrdí, že žádný problém nemá

Mateřství ji úplně změnilo

Klára se na příchod prvního potomka pečlivě připravovala. I když ale přečetla nespočet knih o porodu a péči o dítě, skutečnost ji stejně šokovala. Náš syn Matyáš od narození trpěl na koliky, takže se téměř vůbec nevyspala. Poté zase málo přibíral, ale ona se za žádnou cenu nechtěla vzdát kojení.

Šestinedělí bylo opravdu krušné, s tím jsem ale víceméně počítal a naivně doufal, že se vše časem zlepší. Myslel jsem, že si Klára najde systém, Matyáš začne lépe spát, doma pomine ten šílený chaos a ona mi třeba i vyžehlí košile. Že se občas hezky oblékne, umyje si vlasy a možná se i namaluje. Že bude milá a ochotná. Zkrátka že se svět vrátí (téměř) do starých kolejí. A já budu mít po svém boku opět přitažlivou partnerku.

Jenže Matyáš brzy oslaví první rok a nic podstatného se nezměnilo. „To se nechceš trochu upravit? Nejdeme přeci na hřiště?“ zeptal jsem se jí nedávno jízlivě, když jsme se chystali na nákupy. Všiml jsem si, že na sobě má stále tričko umazané od dětské přesnídávky a vlasy stažené do mastného culíku. Musím se přiznat, že jsem se za ni styděl. Místo rozumné diskuze z toho byla jen hádka. „Myslíš, že mám čas se parádit, když se starám o naše dítě?“ odsekla. Nakonec jsem raději odjel nakoupit sám.

Anna (28): Manžel si myslí, že péče o dítě je brnkačka. Tak jsme si na jeden den prohodili role

Nemám chuť ani na sex

Nechci tvrdit, že mateřská je procházka růžovým sadem, ale takhle na všechno rezignovat? To se mi nezdá správné. Když jdu s Matyášem ven, potkávám spoustu jiných maminek, které vypadají skvěle. Často se za nimi ohlédnu a říkám si, proč takhle nemůže vypadat i Klára. Proč to nezvládá jako ony? Vždyť by stačilo jen trochu chtít...

Vzpomínám i na doby, kdy náš sexuální život stál za to. Teď, když už se k něčemu odhodláme, je to bez jiskry. Klára nejprve tvrdila, že je to pro ni po porodu bolestivé, pak jí vadily citlivé bradavky a spouštění mléka. Nyní, když je tohle všechno pryč, jednoduše nemá zájem. A upřímně, i já už ztrácím chuť. Občas to odbydeme nějakou rychlovkou a já si jen povzdechnu, protože sexy prádlo nebo upravený klín jsou minulostí. O poporodních kilech navíc se raději ani nezmiňuji. Vždycky jen odpoví, že s Matyášem má pohybu dost a za posilovnu utrácet nebude.

Barbora (33): Tchyně mě odsoudila za to, že jsem si zkrátila mateřskou a nastoupila do práce o rok dřív

Bojím se, že mě to úplně odradí

Snažil jsem se to s Klárou citlivě probrat, ale marně. Cokoli naznačím, okamžitě se urazí a já jsem v jejích očích ten největší hulvát, který nechápe, jak náročné je mateřství. Samozřejmě, nikdy se do její role nemůžu plně vcítit, ale mám pocit, že jsem přišel o svou ženu.

„Proč už nemůže být taková jako dřív?“ říkám si často. Když se na ni teď dívám, nevidím tu atraktivní Kláru, kterou jsem před lety poznal. Vidím ženu, která se utopila v mateřských povinnostech, o sebe nedbá a je líná a pohodlná. Zní to drsně, ale takto cítím.

Při představě, že nás možná čeká další mateřská, se mi dělá zle. Zůstane taková už navždy? Přiznám se, že mě občas napadne, že bych si našel milenku. Přijde mi to ale ubohé. Nechci být ten typ, co si hledá náhradu, jen protože mu manželka zrovna nevyhovuje. Snažím se být trpělivý, protože vím, že tohle období může pominout. Zároveň se ale děsím toho, že se to nikdy nezlepší a my se jeden druhému úplně vzdálíme.

Simona (31): Kamarádky říkaly, že je mateřská dovolená krásná. Já ale zažívám peklo, ze kterého není uniku

Názor psychoterapeuta

Podobná situace je po narození dítěte velmi častá a mnoho párů ji zažívá, jen se o ní méně mluví. Přechod do rodičovství patří k největším zátěžovým obdobím partnerského vztahu – mění se role, priority, denní režim, spánek i intimita. Tomáš v příběhu popisuje ztrátu přitažlivosti a pocit, že přišel o partnerku, kterou znal. Tyto pocity nejsou neobvyklé a neznamenají, že je vztah nutně špatný. Často jde o reakci na velkou změnu a dlouhodobou únavu obou partnerů.

Je důležité si uvědomit, že první roky rodičovství jsou pro mnoho žen obdobím extrémního fyzického i psychického vyčerpání. Nedostatek spánku, hormonální změny, tlak na „dokonalé mateřství“ i ztráta osobního prostoru mohou vést k tomu, že žena odkládá péči o sebe i partnerský život na druhou kolej.

Současně ale platí, že partnerský vztah potřebuje péči obou. Pokud jeden z partnerů dlouhodobě cítí frustraci, neblízkost nebo pokles intimity, je důležité o tom mluvit otevřeně a bez obviňování. Kritika vzhledu nebo srovnávání s jinými ženami však obvykle vede spíše k obraně a dalšímu odcizení.

V terapii často pracujeme s tím, že pár potřebuje znovu vytvořit prostor nejen pro rodičovství, ale i pro partnerství. Malé, realistické kroky: např. více podpory, sdílení péče o dítě, společný čas bez dítěte a bezpečná komunikace o intimitě – mohou vztah postupně znovu přiblížit. Krize po narození dítěte není selhání vztahu. Je to vývojová fáze, kterou lze zvládnout, pokud se o ní začne mluvit včas.„

Bc. Ondřej Šíba, psychoterapeut a výzkumný pracovník se zaměřením na sport z kliniky ET MENTIS. Více se dozvíte zde.

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].