Facebook
Instagram
Chvíle po narození našich malých ratolestí jsou ty, na které v životě už nikdy nezapomeneme. Své by o tom mohl vyprávět jeden táta ze severu Evropy, který se před více než třemi lety stal šťastným otcem předčasně narozených dvojčat. Bonding s nimi si však nevychutnal sám, asistoval mu u něj i jeho malý syn, který měl na své hrudi položeno jedno z miminek.
Síla dotyku je magická, dokáže uklidnit i pomoct. Rovněž díky němu můžeme projevit náklonnost a pomáhá nám k interakci s ostatními lidmi. Dotyk už dlouhé chvíle před narozením vnímají také miminka, která se jeho prostřednictvím dozvídají o světě a tvoří si vztah se svou úzkou rodinou už v břiše.
Revoluční praxe
Dotyk také slouží pro rozvoj fyzických schopností, kognitivních dovedností, jazyka a sociálně-emocionálních kompetencí dítěte. Tím se řídí i na severu Evropy, kde proto předčasně narozená miminka nedávají ihned do inkubátorů. Místní lékaři totiž předpokládají, že pro novorozeňata je nejvhodnější právě lidský dotek, díky němuž se dokážou zotavit o mnoho rychleji, než kdyby byla izolována v inkubátorech.
Není se tak čemu divit, že švédští lékaři podporují bonding, tedy kontakt tělo na tělo, už i u předčasně narozených kojenců, kteří váží minimálně 700 gramů a mohou být kojeni svou matkou. Jedním z jeho zastánců je i švédský profesor Uwe Ewald, jehož revoluční praxe je zaměřena na to, aby předčasně narozená miminka byla pravidelně vyjmuta z inkubátoru a položena na těla svých rodičů.
Během tohoto procesu je novorozeně vyčištěno, vysušeno, zabaleno do pleny a položeno na svou mámu nebo tátu, konkrétně pak na horní polovinu jejich těl. Tyto příjemné chvíle trvají hodinu, poté je miminko nakrmeno a převezeno do inkubátoru.
Dojemná fotografie
Bonding je však podle profesora Ewalda více než inkubátor, protože tělo rodiče miminko zahřívá a chrání před vážnými infekcemi. „Hrudník rodiče reguluje teplotu lépe než inkubátor. Kontakt s pokožkou pomáhá dítěti lépe dýchat. Dítě se zklidní a zrychlí na váze,“ uvedl Ewald. „Výzkumy ukazují, že bakteriální flóra rodičů ve srovnání s nemocničními bakteriemi snižuje riziko vážných infekcí u těchto delikátních dětí,“ dodal profesor.
S bondingem je spojena i jedna dojemná fotografie malých dvojčat, která nyní koluje světem internetu. Byla sice pořízena už v roce 2016 v dánské nemocnici Hvidovre v Kodani, do povědomí se ale dostala až nyní. Text u fotky byl totiž přeložen do angličtiny a zveřejnila ji jihoafrická organizace NINO Birth. Na snímku je zachycen malý chlapec, který při bondingu asistuje svému otci a jedno z dvojčat si dal na svou hruď. Vytvořilo se tak pouto, které bude trvat po celý život.
