Facebook
Instagram
Rap je tady s námi něco přes čtyřicet let. Zatímco v začátcích bylo rychlé chrlení slov do hudby hlavně jazykem chudé černošské komunity, postupem času rap rostl a dnes platí za nejžádanější hudební žánr. Jak tenhle styl plný prachů, sexu a vulgarit chápat jako rodič?
Českej rap se u nás doma často ozývá za dveřmi dětského pokoje. Texty Yzomandiase, jednoho z nejpopulárnějších rapperů naší současné scény, tak zná nejen moje sedmnáctiletá dcera, ale celá rodina. Jenom trnu, až si mladší syn ve škole zabrouká: „Sedim vysoko, pomalu nasávám… Koka Kola, koala… Holly Molly… Hannah Montana… Ganja, Marihuana…“ Textům naštěstí zatím nerozumí, zato už v rapperech vidí své idoly.
Eminem, blonďatý spratek z Detroitu
Vzpomínám, jak to bylo s rapem, když jsem vyrůstala já. Pravda, že starý rap mi přišel víc melodický a hned si vybavím třeba nedávno zesnulého Coolia a jeho Gangsta's Paradise nebo Ice Ice Baby od Vanilly Ice. Nejdřív se rapovalo na hudební podklady, což se nelíbilo umělcům, jejichž muzika se pod rap samplovala.
Některým, jako třeba králi funku Jamesu Brownovi, se podařilo vyhrát soud o tantiémy. Ještě před nástupem devadesátek se prosadila kapela Run-D.M.C. a pro moji generaci se zásadní rapovou formací stali Beastie Boys. Tihle kluci dokázali světu, že rap můžou dělat i běloši. A pak se objevil Eminem, blonďatý spratek z Detroitu, který začal tavit do své hudby generační vztek a agresi.
I když byla jeho kariéra plná skandálů a kontroverzí, stal se jedním z nejprodávanějších hudebníků všech dob. Jeho hudba oslovuje překvapivě i dnešní generaci teenagerů. A to Eminem oslavil před pár týdny padesátku.
Českej rap a jeho historie
U nás se rap začal vyvíjet později. Ze svých dospívajících let si vybavuju PSH a Chaozz. „Co bude, až nebude rap, co bude, až nebude PSH?“ Stačí si tahle slova Penerů Strýčka Homeboye zabroukat a jen tak je nepustíte z hlavy. Orion, Vladimír 518 a DJ Richard/později Mike Trafik. Nejenže rap je tady pořád, ale jsou tady i PSH. Jejich příběh jsem si připomněla v knize Českej rap, překrásné nové bibli rapu, která komplexně mapuje jeho vývoj. Nechybí v ní ta nejzásadnější jména, jako je právě Orion – průkopník českého rapu, Smack, nebo Marpo. A také rozhovor s Jakubem Vlčkem aka Yzomandiasem, který o sobě mluví zřídkakdy.
Jak chápe rap boomer
Muzika, ať už jakákoliv, je důležitou součástí našich životů a v pubertě to platí dvojnásob. Když vám někdo nerozumí, nebo se nechcete jednoduše s nikým bavit, nasadíte kapucu a sluchátka. Hudba dokáže rozveselit šedivé dny a nezáleží na tom, jestli je vám šestnáct nebo čtyřicet. Je zajímavé, že i po letech se člověk k muzice vrací a baví ho v dospělosti možná ještě víc. Co se týká pochopení rapu, jednodušší to asi budou mít rodiče, kteří na podobné muzice vyrůstali. Nebo ještě lépe ti, kteří nosili v pubertě na krku pověšený znak Mercedesu. Klasický boomer, jak dnes nazývá puberťák svého rodiče, bude nejspíš rap zakazovat.
Rapper jako trendsetter
Zajímavý progres přinesl i styl rapperů. Zatímco tenkrát se nosily šusťákové bundy, tepláky, baseballky a adidasky, postupem času se z rapperů stali mistři stylu a milovníci značkového oblečení. Dobu přežily vytahané kalhoty s rozkrokem proklatě nízko, k tomu vykukující trenýrky i řetězy na krku. Česká rapová hvězda Yzomandias ve svých začátcích zaujal jedinečným, a hlavně nesehnatelným oblečením.
„Když celý dětství koukáš na rapový videoklipy, tak to zanechá stopu. Já se k tomu dostal díky Smackovi, protože mě tehdy naučil objednávat na eBayi, a už to lítalo,“ vzpomíná Yzomandias v knize Českej rap. Právě on je příkladem toho, že může být rapper trendsetterem. Jeho potetovaná tvář ozdobila nedávno titulní stranu prestižního magazínu Vogue.
Rap vyrůstá s další generací teenagerů a vládne hudebním žánrům. Každý máme nějaký hudební vkus a tomu žádný rodič neporučí. Všechno je pomíjivé, ale rap bude, dost možná, věčný.
